ZMÍTKO, V. Automatický dávkovač plat [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Cílem práce bylo vytvoření automatického dávkovače plat pro firmu Electronic Product Services Czech, s.r.o. Práce navazovala na semestrální práci, ve které student provedl literární rešerší systémů na trhu, definoval požadavky na zařízení a navrhl jak mechanické části, tak elektroniku pro nové zařízení. V diplomové práci pak navázal realizací kompletace mechanických dílů, instalací senzorů a pohonů. Přidal realizovanou elektorniku. Ve spolupráci s kolegou programátorem oživil celé zařízení a ověřil jeho reálné parametry. Rozsah diplomové práce (73 stran od úvodu po závěr) odpovídá požadavkům kladeným na diplomovou práci. Práce je psána v logickém sledu a student využil při zpracování práce 47 literárních zdrojů, na které se průběžně odvolává. Při kontrole v systému Theses nebyla zjištěna zásadní shoda s jinými porovnávanými dokumenty. Diplomant pracoval na své práci samostatně a svědomitě. Velmi dobře si rozvrhl práci a v průběhu semestru překládal dílčí výsledky. Konzultace s vedoucí práce probíhaly v pravidelných intervalech. Doporučuji práci k obhajobě. Domnívám se, že byly splněny požadavky na diplomovou práci, a doporučuji práci k obhajobě.
Pan Bc. Václav Zmítko se ve své diplomové práci zabýval návrhem a realizací automatického dávkovače plat s čipy. Zadání zahrnovalo návrh mechanické konstrukce, výběr vhodných snímačů, akčních členů, návrh a realizaci řídicí elektroniky. Dávkovač má sloužit pro automatizaci výměny plat v programovacím automatu. Bylo požadováno, aby dávkovač umožňoval krokovat pozici plata po řádcích a byl kompatibilní s programovacím automatem HyperStorm. Zadání je ryze prakticky zaměřené, jeho náročnost odpovídá požadavkům kladeným na diplomovou práci. Zadání diplomové práce vzniklo z podnětu společnosti EPS Czech, s.r.o. Diplomová práce obsahuje 74 stran a je členěna do 9 kapitol včetně kapitol úvod a závěr. V první kapitole autor provedl průzkum trhu s podavači plat a dochází k závěru, že na trhu neexistuje podavač, který by vyhovoval požadavkům firmy EPS. Ve druhé kapitole diplomant formuluje požadavky na nově navrhovaný automatický podavač. Ve třetí kapitole pan Zmítko popisuje jednotlivé mechanické části, vybírá snímače, akční členy a provádí výpočet parametrů pohonů. Při výběru snímačů bohužel diplomant pouze konstatuje, že zvolil uvedený typ snímače, ale své rozhodnutí dostatečně nezdůvodňuje. Očekával bych, že se diplomant zamyslí nad tím, zda daný snímač vyhoví z hlediska přesnosti a zda je volba daného snímače cenově efektivní či je ve firmě používán. Čtvrtá kapitola je věnována návrhu řídicí elektroniky včetně desek plošných spojů. Diplomant zvolil jako základ řídicího systému vývojový kit ESP a k němu připojil přes rozhraní SPI řadič Ethernetu. Zde diplomantovi vytýkám, že neuvedl typ mikrokontroléru, který je na vývojovém kitu použit a stručně jej nepopsal. Diplomant také navrhoval binární vstupy a výstupy i napájecí obvody. Při návrhu elektronických obvodů se však diplomant dopustil mnohých pochybení. Za nevhodné považuji začínat návrh řídící elektroniky návrhem napájecích zdrojů. Návrh napájecích zdrojů je třeba provést jako poslední, až jsou známy požadavky na napájecí napětí jednotlivých obvodů a jejich proudové odběry. Ke kapitole „4.2 Návrh zapojení zdrojů napětí“ mám následující výhrady: - Nesouhlasím s tvrzením diplomanta: „Zajištění stabilního napájecího napětí je zajištěno dvojicí filtračních kondenzátorů C3 a C4 …“. Filtrační kondenzátory nestabilizují napětí, ale potlačují zvlnění 50 Hz resp. 100 Hz. - Není mi zřejmé, proč diplomant umisťuje filtrační kondenzátory C3 a C4 před ochranný diodový můstek, když při přepólování hrozí jejich zničení. Za diodovým můstkem pak má další filtrační kondenzátory. Autor při návrhu spínacích obvodů nepoužívá při výpočtu proudu do báze tranzistorů činitel nasycení (overdrive factor), aby zaručil, že tranzistor bude pracovat v oblasti saturace i při změně teploty (např. vztah 30 na str. 54). Spoléhá na minimální hodnotu proudového zesílení udávanou v katalogu, která však platí pouze za definované teploty. Za reálných podmínek může být proudové zesílení menší, proto je třeba vypočtený bázový proud vynásobit hodnotou 2 až 10. Za chybný považuji návrh zapojení digitálních vstupů v podkapitole 4.5. Autor výpočet provádí pro nominální napětí 24 V. Následně zvětší „stabilizační odpor“ (zřejmě rezistor R2 na obr. 48) více než dvojnásobně. Správně by měl výpočet provést pro minimální hodnotu vstupního napětí 5 V a maximální hodnotu 30 V a dokázat, že bude optočlen dostatečně vybuzen i při napětí 5 V a nebude překročen povolený proud zenerovou diodou při napětí 30 V. Diplomat také chybně dosazuje ve vztazích (31) a (32) hodnoty proudu (místo čísla 20 by měl dosadit číslo 0.02). Diplomant neuvádí funkci rezistoru R5 ani výpočet jeho hodnoty 3k3. Výhrady mám také k používání nevhodných termínů „NPN a PNP snímače“ nebo „výstupy typu PNP“, protože NPN nebo PNP mohou být tranzistory nikoli snímače či výstupy. Správně by měl autor používat např. výstupy osazené PNP tranzistory. V jednostránkové kapitole 5 se diplomant zmiňuje o osazení desek plošných spojů a o jejich montáži do stroje. V kapitole 6 je uveden popis sestavení mechanické konstrukce, zapojení hydrauliky, vzájemné propojení desek elektroniky a připojení snímačů a akčních členů. Název kapitoly „REALIZACE HARDWARU“ považuji vzhledem k jejímu obsahu za nevhodný. V kapitole 7 diplomant uvádí výsledky testování navrženého a realizovaného automatického dávkovače. Výhrady mám k údajům v tabulce Tab. 6, kde diplomant uvádí příkon. Údaje však získal měřením proudu ampérmetrem a vynásobením hodnotou fázového napětí 230 V. Tím však získal zdánlivý výkon nikoli příkon, protože neuvažoval účiník. Po formální stránce je práce psána v logickém sledu, obsahuje však mnohé nevhodné a netechnické formulace. Např. „zda je IO pin realizován jako vstup či výstup“ (správně by mělo být „zda je IO pin konfigurován jako vstup či výstup“), „Spínací relé, které umožňuje znemožnění pohybu zvedáku …“, „na Obr. 49 je vyobrazen spínací tranzistor …“ nebo nevhodný název kapitoly „4.4 Návrh krokovacích digitálních výstupů“ (vhodnější název by mohl být např. „4.4 Návrh obvodů pro buzení krokových motorů“). Po grafické stránce je práce na solidní úrovni. Dle mého názoru diplomant splnil všechny body zadání práce, prokázal schopnost navrhnout mechanickou konstrukci dávkovače, zvolit snímače i akční členy, realizovat zkušební verzi řídicí elektroniky a ověřit funkčnost dávkovače v programovacím automatu HyperStorm. Na druhou stranu při návrhu elektronických obvodů se diplomant dopustil mnohých pochybení, které bude třeba v budoucích verzích odstranit, aby řídicí elektronika mohla být nasazena ve stroji dodávaném zákazníkům. Dle mého názoru pan Václav Zmítko prokázal inženýrské schopnosti. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem hodnotím práci pana Bc. Václava Zmítka známkou C/75 bodů.
eVSKP id 142290