KMINIAKOVÁ, T. Ověření matematického modelu letového simulátoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Sklenář, Filip

Studentka zpracovala diplomovou práci na zadané téma. Práce je logicky uspořádaná do šestnácti kapitol. Úvodní kapitoly jsou zaměřené na rešerši zadaného tématu, další kapitoly se věnují metodice měření, samotnému měření a vyhodnocení. Studentka zpracovala velmi přehledně poměrně rozsáhlé téma. Práce je zatížena drobnými nepřesnostmi, které nesnižují kvalitu odvedené práce. Oceňuji vlastní iniciativu autorky při výrobě ovládacího zařízení (obr.6.7) a také trpělivost při zpracování takto časově náročné práce. Práci považuji za kvalitní se závěry, které mohou sloužit pro další využití v praxi. Práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Zikmund, Pavel

Diplomová práce předložená studentkou Tatianou Kminiakovou se věnuje tématu návrhu letových měření, které jsou potřebné na získání dat pro návrh simulátoru typu General Aviation podle předpisů EASA/FAA. Zadavatelem práce byla firma Czech Aircraft Group, což dokládá aktuálnost a důležitost tématu. V prvních pěti kapitolách práce je představen letoun Cruiser ve dvou variantách a dále uveden přehled typů leteckých simulátorů včetně požadavků předpisů na využití ve výcviku různých pilotních licencí. Tento začátek práce je zpracován velmi pečlivě a podrobně. V šesté kapitole práce dostává velkou trhlinu. Jedním z cílů práce je návrh letových měření pro ověření parametrů matematického modelu i fyzického letounu. V celé práci ovšem není matematický model vůbec popsán. Navíc byl zvolen simulátor X-plane 11, který si velkou část modelu počítá sám z geometrie a tím je jeho editace mnohem omezenější než u jiných běžných simulátorů. Kapitola 6.2.1. Program Plane Maker sice krátce zmiňuje tvorbu modelu, ale následující kapitola 6.3. Model letúnu v programe X-Plane 11 je omezen pouze na 3D geometrii a textury. Pro úspěšné vyhodnocení provedených měření je třeba projít celou definici modelu a vytipovat všechny parametry, které mohou mít na měřené vlastnosti a výkony vliv. Na obrázku 11.1 by místo úpravy simulátoru měla být právě úprava matematickéo modelu letounu. U obrázku 11.2 je chyba v odkazu citace. Manuál motoru v seznamu literatury uveden není. Není jasné, jak byl obrázek použit. Není vůbec jasný význam a zdroj rovnice 11.1. S tím souvisí výpočet výkonu v grafu 11.2, obě měření se neshodují a z uvedeného postupu nelze stanovit proč. Obrázek 13.3 a 13.5: není jasné, co znamenají šedé body v grafech. Vyhodnocení měření letových zkoušek postrádá údaj o přesnosti. Na příklad měření na obrázku 14.7 vypadá, že má opravdu velký rozptyl. Trefit se do intrvalu by bylo obtížné i se stejným letounem při opakovaném měření. Dosáhnout intervalu tolerance na simulátoru se zdá být dost nereálné. Některé závěry z jedotlivých měření jsou vcelku zoufalé. Nejsou uvedeny výsledky, které nesedí a je doporučeno opakování měření. Proč? I když experiment budete opakovat 100 krát, tak vám to stále nebude vycházet, dokud ty špatné výsledky nebudete analyzovat! Vyhodnocení dynamické odezvy je také velmi slabé. Bez znalosti matematického modelu diporučuji se o to vůbec nesnažit. Hodnoty úhlu vybočení v obrázku 17.7 jsou snad jenom překlep. Navzdory uvedeným připomínkám práce obsahuje i kvalitně zpracované části. Po případném rozboru matematického modelu letounu a zlepšení způsobu vyhodnocení letových měření i měření na simulátoru se může stát přínosnou. Práci hodnotím známkou uspokojivě / D a doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 140447