TRUHLÁŘ, J. Design obojživelného záchranářského vozidla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Rubínová, Dana

Pro design je důležité i hodnocení designérských kvalit práce: řešení modelu - D, úroveň tvarové kultivace - B, barevnost navrženého designu - A a grafická úprava výkresů - B. Student řešil design obojživelného záchranářského vozidla určeného do nepřístupného terénu a nasazovaného v případech krizových a kalamitních situací. V současnosti na trhu zcela chybí nabídka obojživelných vozů s čistě ambulantní funkcí, což se autor rozhodl vyřešit. Standardní postup evakuace zraněného obojživelným vozidlem a jeho přeložení do záchranářského vozidla může být kritickým momentem rozhodujícím o záchraně života. Kvalitně zpracovaná analytická část dokládá zaujatost tématem a snahu o aktivní řešení nalezených problémů. Dotazníkové šetření a rozhovory se zainteresovanými přinesly zajímavá zjištění, originální dotazník však v textové části chybí. Za základní platformu pro svůj návrh si autor bere univerzální obojživelné pásové vozidlo, bandvagn. Volba pásového pohonu vychází z prokazatelně lepších terénních schopností vozidla, které jsou pro zásahy v komplikovaném prostředí zásadní. Navržené vozidlo nepřekračuje šířku pásů v předním směru, čímž je podpořena schopnost průchodnosti terénem. Tvarování je kultivované, moduly jsou na sebe vizuálně navázané. Oblejší tvarování s přiměřenou mírou dynamiky zlidšťuje celkový výraz vozidla. Negativní sklon přední masky dodává vozidlu komunikující charakter, který je příznivý z pohledu zachraňované osoby, která se nachází v nekomfortní, v horším případě traumatizující situaci. Variabilitou zadního ambulantního prostoru s několika možnými kombinacemi míst k sezení a lůžek se podařilo maximálně efektivně využít dostupný prostor a navýšit funkční parametry vozidla. Optimalizace a jednoduchá přestavitelnost ambulantního prostoru je přidanou hodnotou, která by jistě znamenala komerční výhodu. V oblasti ergonomie se podařilo dosáhnout komfortu pro zachraňované i záchranáře. Pozitivně hodnotím řadu propracovaných detailů v oblasti přístupových bodů, interakce s pacienty při nakládání, převozu i vykládání spolu s promyšlenými úložnými, servisními a údržbovými charakteristikami. V práci mi chybí prezentace evidentně zlepšených přímých výhledových parametrů v rámci dané kategorie. Diplomová práce splňuje všechny body zadání a obsahuje vlastní řešení designu obojživelného záchranářského vozidla.

Posudek oponenta

Karásek, David

Zajímavý úkol vyvolávající řadu otázek k využitelnosti a správnosti nastavení celého záchranného systému. Neobvyklé je také použití mechanických částí vozidla, které mají původ daleko v minulosti. Spojení osvědčeného základu s inovací nástavby. Za výběr úkolu bych diplomanta pochválil, za autentické ponoření se do problematiky taky. Zpracování však přináší méně radosti. Analytická část působí poněkud zmatečně, její závěry nejsou jasné. Nalezneme zde také spoustu zcela formálních pasáží. Za hlavní chybu považuju nedostatečnou prezentaci konstrukce skříně, její detaily a materiál. Vzhledem k tomu, že karoserie je těžištěm práce, jedná se o významné mínus. Celkový výraz až příliš sleduje automobilové tvarování, zcela jiný přístup, čerpající inspiraci spíše z pracovních strojů se nabízí, avšak zůstal nevyslyšen. Otazník visí i nad přemírou zcela hladkých ploch, které budou ve neprostupném terénu náchylné k poškrábání. S vozidlem bude potřeba dost často složitě manévrovat proto by měl výhled řidiče nadprůměrný. Vysoko posazená spodní línie oken to však příliš neumožňuje. Asi bych ve výčtu kontroverzních míst mohl pokračovat, nechám si to však na diskusi. Celkově si myslím, že se nadějně započatou práci nepodařilo dovést k úplně zdárnému výsledku a téma zůstalo nevyčerpané.

eVSKP id 139942