Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Píška, Miroslav

Studentka řešila velmi náročnou mezioborovou tématiku, o kterou se dlouhodobě zajímala. Její aktivní přístup zahrnoval rozsáhlé studium stavby letecké a kosmické techniky, výrobních technologií a základů namáhání strojních dílců v extrémních podmínkách zatěžování. Tuto tématiku řešila ve spolupráci s další univerzitou a předními odborníky na tuto oblast v ČR. Její přístup k řešení dané tématiky byl zodpovědný, příkladný a setkával se vždy s kladným ohlasem a uznáním odborné veřejnosti. Zpracování práce a dosažené výsledky lze považovat za velmi zajímavé a profesionální. Pracovala velmi zodpovědně a samostatně při zpracování experimentální části. Práci plně doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Dvořák, Jaromír

Předložená práce se zabývá návrhem a výrobou tubusu emisního spektrografu pro projekt mikrosatelitu SLAVIA. Práce je rozdělena na rešeršní a praktickou část. Rešeršní část autorka zpracovává převážně ze zahraniční literatury. V práci se tak vyskytuje větší množství chyb právě díky překladu z cizího jazyka. V rešeršní části autorka zasvěcuje čtenáře do problematiky součástí a zařízení používaných ve vesmíru. Čtenář se dovídá, co vše ovlivňuje a působí na zařízení, která do vesmíru vypouštíme za konkrétním účelem, a to již od samotného startu až po působení ve vesmíru. Dále jsou zde řešeny materiály pro výrobu družic a teplotní zatížení družic. Samostatnou kapitolou je obrábění hliníkových slitin, které jsou právě díky svým vlastnostem používány hojně v kosmickém průmyslu. Další velice zajímavou kapitolou je kapitola 5, kde autorka popisuje tzv. CUBESATY, což jsou velmi malé družice, skládané z jednotlivých unifikovaných modulů přesných rozměrů (nejmenší jednotkou je 1U) a díky tomu je možno je skládat do větších sestav. Navazující kapitola je již věnována samotnému CUBESATU o velikosti 12U použitého v projektu SLAVIA. Jsou zde podrobně rozepsány jednotlivé součásti a zařízení a detailně je zde popsán modul samotné hyperspektrální kamery VESNA o velikosti 2U, jaké jsou požadavky na toto zařízení, jak bude ve vesmíru pracovat a co se od něj očekává. Autorka se v praktické části zaměřila na konkrétní součástku právě pro tento modul. V kapitolách 7 a 8 jsou podrobně popsány charakteristiky modelu pro termální analýzu tubusu kamery a jsou zde uvedeny výpočty tepelných toků a deformací tubusu kamery. Pro analýzu deformací byla použita studentská verze programu Ansys wokkbanch. V dalších dvou kapitolách je řešen samotný návrh konstrukce tubusu pro hyperspektrální kameru a jeho výroba, počínaje volbou materiálu, řešením konstrukce a zajištění tuhosti až po samotné sestavení jednotlivých dílů. V poslední kapitole „Technicko-ekonomické zhodnocení“ jsou uvedeny náklady na výrobu součásti tubusu. K práci mám jen pár neformálních připomínek. - Na straně 17 v kapitole 2.2 autorka popisuje kompozitní materiály a detailněji píše o kompozitech typu CRFP. Ve výsledku se čtenář dovídá, že tyto materiály nejsou pro použití v kosmickém prostředí vhodné. Očekával bych spíše informace o vhodných materiálech pro danou oblast, které zde ovšem chybí, - chybně uvedená jednotka na straně 22 - Gs intenzita slunečního záření - [W*m2], - v textu nepopsaná zkratka GEO a v seznamu zkratek neúplně popsaná jako Geostationary orbit (správně Geostationary Earth orbit), - strana 27 a dále - řezný nástroj označený jako "karbid" a "diamant" - strana 41 - chybně uveden odkaz na obrázek - Další pohled na navrhovaný tubus hyperspektrální kamery poskytuje obr. 32. - na obr. 32 je OBC počítač. Celá práce je velice zdařilá, autorka byla nucena nastudovat velké množství převážně zahraniční literatury a prokázala schopnost se v dané problematice zorientovat. Předložená diplomová práce je zpracována na velmi dobré úrovni, stanovené cíle práce jsou splněny a proto ji doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením za A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	B
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

Můžete objasnit, proč je nejvyšší teplota na stěně s elektronikou kamery (plocha 3), když v daném čase t=96 min na ni nedopadá sluneční záření, ale dopadá na stěnu s palubním počítačem VESNA (plocha 2), která je k ní kolmá a přičemž obě vnitřní zařízení mají stejný výkon 3 W a nemůže být tedy výsledek ovlivněn pouze teplem z této elektroniky.
Na straně 40 píšete: "Na obr. 30 je model desky s lithiovými bateriemi. Ty slouží k hromadění energie v době, kdy se satelit nachází ve stínu Země a nemůže být tedy poháněn přímým dopadem slunečních paprsků [73]." Z čeho je tedy hromaděná energie získávána, když je satelit ve stínu Země?
Na výkrese "Horizontální lyžina - vrchní" v příloze máte šířku drážky kótovanou 2,5 mm, v textu na straně 72 píšete, že vyrábíte drážku o šířce 2 mm, upřesněte prosím tedy skutečný rozměr.
Na straně 77 uvádíte, že pro 5. upnutí součásti platí stejné podmínky jako pro čtvrté upnutí, ale jaké plochy/otvory zde obrábíte?
Na straně 48 píšete: "Stěny 5 a 6 jsou vnitřní a jejich teplota je primárně ovlivněna vnitřním prostředím satelitu." Proč jsou následně počítány hodnoty tepelných toků i pro stranu 5, na kterou sluneční záření nedopadá? V transientní teplotní analýze s touto plochou (5) přitom ani nepočítáte viz Obr. 44 Nastavení tepelných toků a teplot pro transientní teplotní analýzu v čase 96 min.
Strana 78, druhé upnutí - jak vyrobíte vnitřní vybrání, které má mezi sousedícími plochami zaoblení o poloměru 0,5 mm, v tabulce nástrojů je uvedena pouze fréza o průměru 12 mm.