MAREČEK, Š. Brzdění asynchronního stroje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student zpracoval bakalářskou práci na téma Brzdění asynchronního stroje. Práce se zabývá dynamickým brzděním a brzděním protiproudem asynchronního motoru a to jak pomocí simulací metodou konečných prvků tak i praktickým měřením. Měření byla provedena ve spolupráci s firmou Siemens, s.r.o., odštěpný závod Elektromotory Frenštát, kde se nachází laboratoř vhodná pro tato měření. Student pracoval velmi samostatně. Praktická měření si sám zorganizoval a, s pomocí zaměstnanců výše uvedené firmy, provedl. Ostatním částem, tj. simulacím a samotnému sepsání bakalářské práce, se ale intenzivněji začal věnovat až nedlouho před termínem odevzdání. Stejně tak možnost konzultací s vedoucím bakalářské práce začal využívat až před termínem odevzdání. Kdyby si studen práci lépe rozvrhl a pracoval by průběžně přes celý semestr, měla by jeho bakalářská práce vyšší úroveň. I přes uvedené výtky splňuje bakalářská práce všechny body zadání a lze ji doporučit k obhajobě.
Student vypracoval bakalářskou práci na téma brzdění asynchronního motoru. Práce je zaměřena hlavně na porovnání veličin získaných během měření na skutečném motoru a hodnotami, které byly získány na základě výpočtu metodou končených prvků v programu Ansys Maxwell. V kapitole 2.1 je odvozován moment stroje. Celkově je odvození velmi zmatené a samotné dosazování do rovnic je provedeno velmi chaoticky. Jako příklad je možné uvést, že v rovnici 2 je dosazen vztah pro úhlovou rychlost, který je uveden na následující straně a je označen jako rovnice 10. V dalších kapitolách student popisuje ztráty v motoru. Tato kapitola je velmi stručná a jednotlivé části na sebe nenavazují. Obsahuje také několik sporných tvrzení. Kapitola 3 se zabývá technickými parametry simulovaného motoru. Tato kapitola je omezena jen na tabulky obsahující základní technické parametry simulovaného stroje. V kapitole 3.1 jsou shrnuty dosažené výsledky ze zátěžového testu. Z textu není patrné, jakým způsobem byl tento test proveden, resp. v čem spočíval. Z tabulek lze odvodit, že asi byly provedeny simulace různých provozních stavů elektrického motoru a dosažené výsledky byly srovnány s naměřenými hodnotami. Prezentované výsledky nejsou nijak vyhodnoceny ani nějak jinak diskutovány. Obdobně je zpracována kapitola 3.2, která popisuje výsledky simulací rozběhu elektrického stroje. V následujících kapitolách jsou uvedeny nasimulované průběhy veličin při různých způsobech brzdění. Jejich zpracování je také velmi nepřehledné a omezuje se pouze na grafy a tabulky, které nejsou přehledně a jasně vyhodnoceny. Bohužel jsou stejným způsobem zpracovány i následující kapitoly věnované samotnému měření. Celkově z práce vyplývá, že bylo provedeno velké množství simulací a měření z oblasti brždění elektrického motoru a bylo dosaženo zajímavých výsledků. Bohužel tyto výsledky jsou velmi nepřehledně zpracovány a velmi málo diskutovány v textu. Myslím, že taková to data by si zasloužila pečlivější zpracování.Velké množství příloh by bylo vhodnější přiložit pouze v elektronické podobě. Práce obsahuje také celou řadu nešťastných obratů jako např:“ Podle [5] tento stav nastává,….“ Nebo „Z [6] je jasné, že motor není zatížen,“ apod., které velmi zhoršují přehlednost celé práce. Podobné výrazy se vyskytují skoro v každém odstavci. Jako nešťastné pokládám také odkazování se například na Obrázek 10, který je na straně 25, v kapitole která je na straně 44. Po formální stránce obsahuje práce také několik nedostatků. Například na literaturu č. 4 není nikde uveden odkaz v textu práce. Dalším nedostatkem jsou tabulky zasahující do okrajů stránky. Práce působí takovým dojmem, že byla dělaná na rychlo. I přes uvedené nedostatky konstatuji, že student splnil zadání a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 142765