KRMELA, J. Detekce paroxysmální fibrilace a flutteru síní [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student Jan Krmela se ve své práci zabývá automatickou detekcí fibrilace síní a flutteru síní. V teoretické části práce student nejprve popisuje základní poznatky o anatomii a elektrofyziologii srdce, o EKG a podrobně rozebírá mechanismus, příčiny a léčbu patologických rytmů fibrilace a flutter síní. Dále jsou popsány také expertní příznaky používané k detekci fibrilace a flutteru síní. Stručně jsou zmíněny také moderní metody hlubokého učení. Nakonec teoretické části práce je popsána dále používaná databáze. Celkově považuji teoretickou část práce za velmi zdařilou a nemám k ní žádné výhrady. V praktické části práce student extrahuje ze signálu 3 příznaky vhodné pro detekci flutteru a fibrilace síní. Patologické úseky jsou poté hledány dle studentem navržených rozhodovacích pravidel. Výsledky algoritmu jsou uvedeny na dvou databázích. Práci lze vytknout nízká úspěšnost navrženého algoritmu a nedostatečně detailní analýza příčin takto nízké úspěšnosti (například obrázky špatné klasifikace a objasnění, proč algoritmus selhává). Z této analýzy příčin by mohly vzniknout nápady na další příznaky. Dále v práci chybí vyhodnocení přesnosti detekce začátku a konce fibrilace síní. Za jednu z příčin považuji studentovu neaktivitu po většinu semestru. Práci se věnoval především před odevzdáním, což zapříčinilo, že pak student nepracoval dostatečně samostatně a neměl dostatek času na detailní analýzu. Na druhou stranu to, co student stihl, popsal ve své práci detailně i srozumitelně. K ještě lepší srozumitelnosti by pomohlo blokové schéma představované metody. Po formální i jazykové stránce je práci na velmi dobré úrovni a nemám co vytknout. Navrhuji známku C, 70 bodů.
Student se ve své práci zabývá detekcí perzistentní a paroxysmální fibrilace síní (FISI) z EKG. Teoretický základ je dostatečný a ze začátku čtivě psaný (kapitoly 1 a 2). Kapitola 3 pojednává o algoritmech automatické detekce FISI a flutteru síní. Některé části této kapitoly nejsou zcela srozumitelné. Důvodem je zřejmě nepřesný překlad z angličtiny. Student zde také opakovaně používá pojem „poměr šumu a signálu“, což v kontextu nedává smysl. Zřejmě zde měl být použit standardní pojem poměr signálu a šumu. Některé zkratky nejsou vysvětleny při prvním použití (např. CPSC, BiLSTM). Součástí práce měla dle zadání být „řešerše dostupných databází s EKG s anotovanými paroxysmálními FISI a/nebo fluttery síní“. Tento bod zadání je splněn minimalisticky, jelikož student popsal jedinou databázi, kterou zároveň využil pro tvorbu a testování algoritmu (CPSC 2021). U popisu databáze mi chybí grafické ukázky signálů. V kapitole 5.4 je popsán algoritmus klasifikace jednotlivých EKG na 3 skupiny – bez FISI, perzistentní FISI a paroxysmální FISI a dále jsou hledány začátky a konce epizod paroxysmální FISI. Tento poměrně komplexní algoritmus by si zasloužil doplnění o blokové schéma, které by pomohlo jeho pochopení. Úspěšnost detekce FISI byla vyhodnocena na dvou částech databáze CPSC 2021. Výsledky klasifikace jsou přehledně vyjádřeny pro každou databázi maticí záměn a dále 6 metrikami pro každou třídu zvlášť. Úspěšnost algoritmu je také hodnocena při vynechání třídy paroxysmální FISI. V práci chybí vyhodnocení úspěšnosti nalezení hranic epizod paroxysmální FISI. Výsledky jsou následně diskutovány a porovnány s jinými autory. U tohoto porovnání není zřejmé, jestli ostatní autoři používali stejnou databázi. Porovnání by si zasloužilo detailnější slovní popis. V porovnání s ostatními autory jsou výsledky studentova algoritmu pro detekci paroxysmální FISI výrazně horší. Závěr práce by měl obsahovat fakta, výsledky, důležité poznatky, tady jde spíše o popis toho, co obsahuje práce. Z formálního a jazykového hlediska je práce na dobré úrovni. Jednotlivé části textu na sebe logicky navazují. Od úvodu po závěr má práce 32 stran a je v ní čerpáno z 34 převážně zahraničních literárních zdrojů. Seznam literatury je místy nekonzistentní a např. u zdroje [21] chybí název konference. Na obrázek 1.1 není odkazováno v textu. Výhradu mám k obrázku 5.2, který by měl být přes celou šířku stránky a měl by vyplňovat celou oblast okna grafu. Zadání práce je splněno, i když v některých bodech minimalistickou formou.
eVSKP id 142069