ČECHÁČEK, J. Automatizace experimentální sestavy pro optickou spektroskopii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.
Student Jan Čecháček během řešení projektu bakalářské práce prokázal patřičný talent a silné dovednosti v programování a ovládaní experimentálního zařízení pomocí počítače. Naopak slabší stránkou aspiranta je jeho plánování času, což vyústilo v nedokončení automatizace programu pro časově-rozlišitelnou optickou spektroskopii, v horší logické uspořádaní jednotlivých kapitol a vyšší počet překlepů a pravopisných chyb. Každopádně funkčnost programu pro fotoluminiscenční mapovaní pomocí SNOM sondy byla prokázána a realizována, a to samo o sobě lze považovat za velký přínos pro praxi i pro budoucí výzkumnou činnost. Avšak grafické zpracování některých obrázků a pak především práce s odbornou literaturou je na slabší úrovni. Student každopádně pracoval samostatně a prokázal i vlastní přínos a originalitu, která by mohla do budoucna vyústit v pokračování projektu v rámci diplomové práce. Celkový dojem z bakalářské práce je dobrý, a proto doporučuji práci k obhajobě s celkovou známkou B nebo C.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | D | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Student Jan Čecháček se ve své bakalářské práci s názvem "Automatizace experimentální sestavy pro optickou spektroskopii" zabývá úpravou existujícího zařízení a jeho vylepšením. V úvodní části autor stručně představí optickou spektroskopii, nastíní princip činnosti laserů a popíše základy rastrovací sondové mikroskopie. V praktické části práce student popisuje experimentální sestavu a dále se již věnuje hlavnímu tématu - automatizaci této sestavy a řídicímu programu. Kapitola o optické spektroskopii seznámí čtenáře se základními pojmy, mezi které patří absorpční či emisní spektroskopie, časově rozlišitelná spektroskopie a fotoluminiscence. Prvním cílem bakalářské práce byla rešeršní studie na tato témata a jejich aplikace v nanofotonice. Autor na konci sekce 2.3. uvádí, že "... analýzou se lze dobrat mnoha informací o vnitřním uspořádání vzorku", ale detaily neuvádí. V rámci rešeršní studie bych očekával konkrétní příklady z odborné literatury, ukázková spektra či histogramy, které autor okomentuje a vysvětlí. Aplikace v nanofotonice v kapitole zcela chybí. Kapitola o principu laseru opět seznámí čtenáře s několika pojmy, jako například spontánní či stimulované emise, ale dále v textu se s nimi nepracuje a kapitola tak z pohledu zaměření práce do zbylého obsahu příliš nezapadá. Popis rastrovací sondové mikroskopie, která s praktickou částí práce naopak úzce souvisí, vysvětluje její přínos a přednosti před světelnou mikroskopií. Sekce popisuje limit rozlišení světelné mikroskopie a popisuje, jak jej sondová mikroskopie překonává. Ke kapitole popisující experimentální sestavu nemám výhrad. Podrobný popis je doplněn o grafická schémata a čtenáři je vše vysvětleno. V poslední kapitole autor představuje samotný program, který nově řídí celou sestavu. Sekce 6.1. Motivace je psána dosti nesrozumitelně a autor zde uvádí několik číselných hodnot, u kterých není jasné, jestli se jedná o výsledky měření, hodnoty z literatury nebo kvalifikovaný odhad autora. Autor nezmiňuje důvody pro výběr programovacího jazyka ani využitých nástrojů, jejich výhody či nevýhody. Další text, který popisuje rozdělení programu do vláken a jejich funkce, by si zasloužil blokové schéma nebo vývojový diagram. Tím by si autor ulehčil práci s vysvětlováním a čtenář by se mnohem lépe orientoval. Zbytek kapitoly popisuje jednotlivé části programu, jako nastavení rastru, spektrofotometru, laseru a mikroskopu atomárních sil. K této části nemám konkrétní výhrady a včetně sekce o manipulaci s daty autor dobře popisuje zacházení s celou sestavou. Pouze v poslední sekci 6.9. Výsledky autor opomněl v uvedených obrázcích doplnit měřítko barevné škály a dosažené výsledky - jejich kvalitu - podrobněji okomentovat. Z celkového pohledu je zřejmé, že autor odvedl množství práce v laboratoři a popisovanou aparaturu dostal do stavu, který bude dalším experimentátorům pomáhat a především výrazně šetřit čas. Tento výsledek považuji za důležitý přínos hodnocené práce. Samotné textové a grafické zpracování je ale o poznání méně kvalitní, v textu se vyskytuje množství překlepů, nejasností a nevhodně zvolených formulací. Autor také málo rozlišuje, kterou část provedl sám a která již byla provedena v práci, na kterou navázal. Práci hodnotím stupněm C, dobře, a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | D | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | D | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 138963