ZAPLETAL, J. Marketingový mix při expanzi společnosti na maďarský trh [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2022.

Posudky

Posudek vedoucího

Kaňovská, Lucie

Diplomová práce předkládá návrhy v oblasti marketingového mixu pro společnost Lifelike food s.r.o., která chce vstoupit na maďarský trh. Autor v práci prokázal schopnost využít získaných teoretických poznatků v analytické a návrhové části. Návrhová část obsahuje praktické návrhy pro společnost aplikované , které jsou dobře využitelné a jsou naplánovány s ohledem na čas a realizaci. Návrhy vycházejí z dobré znalosti společnosti autorkou. Připravené návrhy mohou být pro společnost přínosem, jen je škoda, že nebyly komplexněji zpracovány, viz výše. Diplomant pracoval samostatně, aktivně a se zájmem o problematiku. Cíl práce byl naplněn. Práci doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě: 1.S čím podle Vás bude pro společnost Lifelike food s.r.o. největší problém při expanzi v Maďarsku? 2. Jak společnost Lifelike food s.r.o. vnímá Vaše návrhy, včetně plánovaných nákladů? Je to pro ni realizovatelné?

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění stanovených cílů C Stanovený cíl práce byl naplněn.
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod D Autor zvolil vzhledem k tématu práce adekvátní metody, které mohly být detailněji rozpracovány, např. analýza SLEPT pro maďarský trh, data o objednávkách a zákaznících z eshopu, marketingový mix s možným využitím pro maďarský trh. V práci bylo využito dotazníkové šetření a rozhovory, kterým autor věnoval velkou pozornost.
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry C Diplomant prokázal schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich odpovídající závěry, nicméně v analytické části a následně návrhové části mohla být interpretace zjištěných dat konkrétnější a více směřovat k řešení cílu práce.
Praktická využitelnost výsledků D Návrhy vycházejí z provedených analýz a odpovídají současné situaci podniku. Nicméně je nezvyklé, že student řadí návrhy dle 4C, když v analýze využívá 4P. Nejdříve je popsán stručně souhrn aktivit podle 4C a pak se k nim diplomant znovu níže vrací a upřesňuje je v popisu postupu/aktivit vstupu na maďarský trh, což je trochu chaotické. Některé návrhy mohly být detailněji zpracované (vymezení nákladů u části návrhů, např. náklady na zaměstnání obchodního zástupce) a chybí i celkové komplexní pojetí návrhů, včetně vymezení přínosů návrhů. Diplomant se snažil objektivně zhodnotit své návrhy, včetně časového harmonogramu realizace návrhů a nástřelu možných rizik realizace návrhů. Je škoda, že návrhová část není dotažená, protože diplomant se společností spolupracuje a sám se podílí na mnohých jejich propagačních aktivitách.
Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň C Práce má logickou a přehlednou strukturu a využívá standardního členění do kapitol. V práci jsou místy překlepy, chybky a netypická spojení (např. str. 40 - Na tabulce..). Diplomová práce je místy psána v 1. osobě, což pro práci tohoto typu není vhodné.
Práce s informačními zdroji, včetně citací B Autor v práci využívá adekvátních informačních zdrojů, které jsou vhodně citovány. Práce byla ověřena systémem Theses.cz.
Navrhovaná známka
C

Posudek oponenta

Bumberová, Veronika

S ohledem na výše uváděné připomínky, je předložená závěrečná práce zpracována na uspokojivé úrovni. Otázka č. 1: Jakým způsobem navrhujete financování Vámi navržených akcí v souvislosti s expanzi společnosti na maďarský trh a zvýšení povědomí o značce produktů (cizí/vlastní zdroje)? Jaký je celkový objem vynaložených (plánovaných) nákladů a očekávaných přínosů z návrhů? Otázka č. 2: O jaký typ strategie expanze se opírá Vámi navržený marketingový mix určený pro maďarský trh? Otázka č. 3: O jaký typ trhu se jedná z hlediska spotřebitelů dané kategorie produktů na maďarském trhu (masový nebo cílený trh)?

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění stanovených cílů D Marketingový mix, který má být ústředním bodem problematiky řešení je zpracován povrchně bez návaznosti na strategii vstupu na nový trh. Slibované výstupy v podobě proniknutí společnosti na maďarský trh vedou spíše ke zvýšení povědomí spotřebitelů než k zavedení, zejména pak ustálení značky. Práce je s ohledem na hlavní cíl a stanovené dílčí cíle práce zpracovaná na dostatečné úrovni.
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod C Již v popisu cíle práce je vidět, že autor nerozlišuje logický a kontextuální charakter řešení problému a povahy získaváných dat (str. 11, analýza prostředí, analýza zákazníků, zhodnocení rizik apod.). Autor práce používá standardní analytické metody sběru sekundárních dat pro posouzení podnikatelského prostředí, tak i primární sběr dat formou dotazníkového šetření cíleného na konečné spotřebitele a rozhovorů se zástupci prodejen na daném trhu o obecném názoru na chování spotřebitelů (na místo toho, se autor měl zaměřit přímo na podmínky spolupráce s prodejci). Ačkoliv velice chválím autora za snahu distribuovat šetření ve vybraných lokacích přímo na území posuzovaného trhu fyzicky ve vztahu k spotřebitelům v kombinaci s online distribucí, výzkumný vzorek není transparentní pro určování persony či segmentaci trhu. Relevance stanovených hypotéz v šetření je pro hlubší uchopení problematiky nastavení marketingového mixu a znalostí preferencí maďarských spotřebitelů okrajová (autor spíše měl jít cestou pilotní či před-výzkumné studie). Užití analyticko-evaluační metody SWOT je neopodstatněné ve vazbě na řešenou problematiku. Velice chválím užití fakultní databáze STATISTA jako zdroje dat pro vývoj trhu (škoda, že autor nevyužil daný zdroj pro analýzu nákupního chování maďarských spotřebitelů na internetu). S ohledem na problematiku zvolil autor analytické metody, které odpovídají řešení na relativně dobré úrovni, byť by analýza mohla být doplněna využitím analytiky stávajícího e-shopu společnosti (profil zákazníka pro CZ a SVK trh), analýza distribučních cest či partnerů na daném trhu či konkurenčního mystery shoppingu pro získání relevantnějších dat v oblasti nastavení produktové nabídky či procesů dodání a komunikace. Nicméně, v práci jsou dodrženy postupy a metody, které jsou stanoveny v cíli, tak návazně popsány v teoretické části a uplatněny v části praktické.
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry D Z hlediska schopnosti interpretovat dosažené výsledky z analýz a vyvozovat z nich závěry je na relativně dobré úrovni. Dle mého názoru chybí logika řazení jednotlivých analýz v návaznosti na problematiku (tzv. poradensko-konzultační charakter tj. od interního seznámení se produktu a strategii prodejů k externímu posouzení trhu a teritoria). To se bohužel projevilo v celkovém uchopení problematiky již na začátku (zamýšlený online prodej vymezené kategorie produktů v návaznosti na tržní potenciál a preference spotřebitelů ve vazbě na současné zdroje a schopnosti společnosti) a následné relevance popisu faktorů v rámci teritoriální analýzy faktorů SLEPTE, tak i analýze tržní atraktivity dle Porterova modelu. Autor nesprávně uchopuje interpretaci vyjednávací síly ze strany společnosti vůči trhu místo vyjednávací síly spotřebitelů tj. je silná (např. "Vyjednávací síla se spotřebiteli je velmi slabá"). Výhradu mám k vizualizaci dat získaných z dotazníkového šetření v rámci ukazatelů os x a y a legendy (např. od str. 66, graf 10 - 20). Největší kámen úrazu práce je kapitola 3.6 "SWOT analýza" (str. 89 - 90), v níž špatně popsané a identifikované faktory (např. Expanze na další trhy - Rumunsko, Skandinávie, postoj Maďarů k válce na Ukrajině apod.) skutečnou analýzou ani zhodnocením neprochází pro následný výběr strategické varianty expanze na maďarský trh. To se odráží i v uchopení návrhů. Prvky marketingového mixu metodou 4C postrádají konkrétní uchopení řešení (např. cenová strategie, kalkulace nákladů, marže, poplatky za dopravu apod.). Ve vazbě na získané výsledky z průzkumu spotřebitelů, pak dochází ke kontroverzním návrhům v oblasti volby komunikačních kanálů apod.
Praktická využitelnost výsledků D Analytické výsledky a následné návrhy řešené problematiky jsou v praxi v některých oblastech využitelné. Zvlášť oceňuji návrh lokací skladů pro distribuci produktů formou pronájmu (ačkoliv zde chybí hlubší analýza a multikriteriální rozhodování). Pro praktické uchopení a lepší definování jednotlivých oblastí mixu včetně plánování potřeb interních zdrojů a schopností, je nutné mít hned na začátku jasnou prodejní a distribuční strategii v návaznosti na tržní potenciál a cílový trh (tj. % prodejů přes e-shop, % prodejů přes distributory, retail). Některé z navrhovaných akcí nejsou ekonomicky uchopené (obchodní zástupce, výrobní prostory, distribuční síť prodejů, kamenná prodejna, přelepy etiket složení apod.), a proto není jasné, zda autorem navržené akce je schopna společnost vůbec z hlediska nákladů zafinancovat (chybí alespoň konstatování výše kapitálu, které je ochotna společnost do expanze celkově vložit nebo již vložila, náznaky jsou alespoň u reklamní kampaně). Akční plánování je pro praxi velice klíčové, nicméně autor absentuje "gró" procesu implementace tj. odpovědnost osob za realizaci navržených akcí a cílů, rozpočet, (časový harmonogram a identifikace rizik jsou alespoň částečně uchopeny) a to pokud možná, u všech navrhovaných akcí. Ačkoliv práce obsahuje praktická doporučení v oblasti zvýšení povědomí a proniknutí společnosti na maďarský trh, rozhodně však ne aktivity pro ustálení značky na tomto trhu. Výčet faktorů v podobě rizik identifikovaných v návaznosti na expanzi společnosti na maďarský trh je minimální a často-krát irelevantní (vstup nové konkurence, mezinárodní vztahy apod.).
Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň D Teoretická, analytická a návrhová část jsou navzájem propojeny, byť obsahově působí disproporčně (zejména pak návrhová část). Teoretická část postrádá hierarchické pojetí problematiky. Autor začíná taktickým marketingem a pokračuje podnikatelským (strategickým) konceptem. V teorii také postrádám uchopení problematiky expanze na zahraniční trh či vymezení pojmů strategický marketing v návaznosti na použité analýzy. Naopak, autor zde uvádí koncepty, které nejsou využívány ve vazbě na analýzu či návrhy (např. koncept 15P, 4P, str. 23, cenové strategie, str. 25 - 26, apod.). Práce obecně splňuje obsahové náležitosti dané směrnicí, nicméně výtku mám k formátování nadpisů a textu práce (např. str. 4, "abstract" apod.) včetně prázdných míst v důsledku absence textu (např. str. 33). Autor v práci používá adekvátní terminologii na dobré úrovni až na výjimky např. "dotazníkové šetření maďarského trhu", "fitness respondentů" apod. Celkový dojem z práce kazí střídání trpného rodu stylu psaní s první osobou jednotného a množného čísla. Výtku mám také ke gramatické stránce textu práce (např. "mají twistery které za 300 gramové" apod.).
Práce s informačními zdroji C V práci je s citacemi pracováno na relativně dobré úrovni s ohledem na veřejné dostupné informace a knižní literaturu. Výhrady mám v případě zpracování výsledků dat z databáze STATISTA a dále z hlediska realizovaných rozhovorů a interpretace dat z nich získané.
Navrhovaná známka
D

eVSKP id 140942