FOJTÍKOVÁ, J. Denaturace proteinů s využitím různých metod [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.

Posudek vedoucího

Krouská, Jitka

Studentka Jana Fojtíková zpracovala bakalářskou práci na téma čistě základního výzkumu, kdy cílem práce bylo stanovit denaturační teploty modelového proteinu různými metodami a za přítomnosti různých látek, které mohou hodnotu denaturační teplotu ovlivnit. Předpokládá se, že získané poznatky budou využity v navazujících závěrečných pracích. V závěru své práce studentka navrhuje jejich směrování. Musím pochválit naprosto samostatný přístup studentky k volbě experimentů i technik, vše navrhla sama na základě poznatků z literatury. Následně se musela poprat s časově náročnou optimalizací měření, především mikrokalorimetrických. Na základě získaných zkušeností se jí pak podařilo nastavit správné podmínky pro experimenty, jejichž výsledky se v bakalářské práci prezentují. Stejně samostatně pak studentka přistupovala k diskuzi naměřených dat, kdy se inspirovala v odborných publikacích. Zde musím zdůraznit, že snížené hodnocení vedoucí práce u položky „Interpretace výsledků a diskuze“ je z důvodu občas se vyskytujících jazykových neobratností v textu, nikoliv za hodnocení diskuze jako takové. Studentka Jana Fojtíková splnila všechny body zadání své bakalářské práce, proto ji doporučuji k obhajobě s hodnocením výborně (A).

Posudek oponenta

Pekař, Miloslav

Bakalářská práce Jany Fojtíkové se zaměřuje na zkoumání denaturace proteinů několika fyzikálně-chemickými metodami. Má standardní strukturu i rozsah, obsahově odpovídá zadání. V teoretické části se věnuje základním informacím o bílkovinách a jejich denaturaci, se zvláštním zaměřením na albumin. Následuje kapitolka o tenzidech, které měly pro danou problematiku rovněž význam. Tato část končí pojednáním o dvou technikách, které tedy byly zvoleny pro řešení zadání práce – diferenční skenovací kalorimetrii a infračervené spektroskopii. Následují informace o publikacích věnovaných studiu denaturace proteinů jednou či druhou technikou a o vlivu tenzidů na albumin. Čítají několik stran, na úrovni bakalářské práce je to vcelku dostačující. Podstatnou část práce tvoří vlastní experimenty autorky. V nich si samostatně vyzkoušela využití zmíněných technik, jako studovanou bílkovinu použila právě albumin. Experimenty byly provedeny standardně, studentka zvládla přípravu vzorků i práci s instrumentací. Vyhodnocení není zvlášť hluboké, ale je na úrovni bakalářské práce, kdy se očekává zejména výcvik v samostatné práci, nikoli objevy. Studentka umí aplikovat nalezené poznatky a samostatně pracovat v chemické laboratoři. Formální stránka je celkovým pohledem v pořádku. Několik kritických podrobností. Snad výhradně se vyskytuje „terciální“ namísto správného „terciární“. Křížové odkaz jsou používány v nesklonném tvaru a s velkým písmenem – např. „...znázorněny na Obrázek 5“. Není jednotně používána kurzíva pro symboly veličin. U literárních odkazů postačí uvádět příjmení prvního autora (plus a spol. nebo podobně), nikoli slova jako „vědkyně“ nebo uvádět instituci. Formátování odstavců odpovídá americkým, nikoli českým zvyklostem (bez mezer, odsazení prvého řádku). Kritické poznámky z odborného hlediska. Na str. 26 je informace o tom, že iontová síla pufrů nebyla upravována, žádoucí by byla její konkrétní hodnota. U použitého tenzidu se často mluví o vesikulách. To by chtělo blíže objasnit, odkázat na literaturu, vysvětlit, proč se nemluví o micelách. Chybí informace o kritické micelární (vesikulární?) koncentraci. Na str. 31 se píše o negativním vlivu odplynění, ale není to blíže objasněno. Na str. 18 by bylo dobré zdůraznit, že se jedná o speciální DSC pro kapalné vzorky, tedy spíše o mikro-DSC. Případně vysvětlit, proč se z poměrně širokého píku (př. na str. 18) nakonec diskutuje jen jedna teplota. Přímé srovnání získaných experimentálních výstupů s publikovanými není řádně uvedeno. Bakalářská práce splnila zadání, odpovídá běžným požadavkům, doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 138924