ADAMEC, V. Řízení spalovacího motoru v prostředí LabView [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.
Diplomová práce pana Vojtěcha Adamce je zaměřena na řízení spalovacího motoru pomocí algoritmů vytvořených v programovacím jazyce LabView. K jejímu úspěšnému zvládnutí se musel student seznámit s fungováním a řízením vznětového spalovacího motoru a s podrobnou funkcí všech potřebných snímačů a akčních členů. Při řešení práce se musel vypořádat s řadou překážek, kde asi ta největší byla skutečnost, že se několik měsíců před odevzdáním práce musel změnit hardware řídicí jednotky z důvodu programové nekompatibility a omezené podpory jejím výrobcem. Student tak musel program původně určený pro motorovou řídicí jednotku přepracovat pro univerzální (nemotorový) řídicí počítač a nově dodělat potřebné elektronické obvody a nízkoúrovňové řídicí algoritmy, které chyběly. Student k řešení své práce přistupoval se zájmem, využíval dostupných konzultací a postupně splnil všechny body zadání.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Pan Adamec měl za úkol navrhnout koncepci řízení vznětového motoru a naprogramovat řídicí algoritmus v prostředí NI LabVIEW. Studen v první části obecně popisuje řízení spalovacího motoru, to znamená jednotlivé způsoby a integraci snímačů a akčních členů mechatronického systému. Dále se zabývá hardwarem, který byl využit pro implementaci vlastního řídicího algoritmu a rozšířen o navržený přídavný hardware. Ale student např. popisuje obvod pro zpracování analogového signálu, který potom není vystižen ve schématu přídavného obvodu a chybí DPS obvodu. Také není jasné, jak je obvod chráněn. Navazující fází je kalibrace snímačů, kdy student zcela nevhodně používá sestavený obvod na nepájivém poli, kde může docházet k negativním efektům působících na věrohodnost kalibrace. Potom se studen již zabývá vlastním sestavením řídicího algoritmu, kde bohužel občas návaznost a použití metod není zcela vysvětleno k čemu tam jsou nebo v jaké části kódu jsou použity, např filtrace signálů. Také u některých částí kódu není jasné z čeho vychází daná koncepce, např. proč jsou zrovna 4 logické jedničky jdoucí po sobě využity při zpracování signálu otáček. Také není zcela jasné, kde student vzal jednotlivé mapy pro řízení motoru. V poslední části se student zabývá ověřením, kde by šlo vytknout, že není moc rozsáhle a bylo by vhodné využít moderní testování mechatronických systémů. Z hlediska formalit se v práci vyskytují občas překlepy nebo ne zcela srozumitelná spojení „algoritmus generován pomocí FPGA“. Bohužel dalším snížením úrovně práce lze považovat využití informačních zdrojů jako je Wikipedia, a to je v práci tohoto typu nepoužitelné. Cíle byly splněny, a i přes některé nedostatky práce, lze konstatovat, že studen udělal velký kus práce z hlediska vytvoření řídicího algoritmu, který by mohl fungovat.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 140053