KLEINOVÁ, M. Nežádoucí důsledky využívání obnovitelných zdrojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Sitek, Tomáš

Cílem bakalářské práce Martiny Kleinové bylo popsat využívání jednotlivých obnovitelných zdrojů energie (OZE), kriticky zhodnotit vliv jejich užívání na životní prostředí a nastínit jejich pozici v rámci energetického mixu České republiky. V úvodu práce se studentka zabývá definicí OZE. Dále již následují kapitoly věnující se všem pěti základním typům OZE, včetně principu přeměny energie dané elektrárny a případných negativních důsledků používání. Studentka se práci začala věnovat jen pár týdnů před odevzdáním a na kvalitě práce je to bohužel vidět. Text se čte obtížně a připomíná spíše seminární než odbornou práci. Studentka sice cituje velké množství odborných článků, mnohdy z nich ale poněkud bezmyšlenkovitě vytáhne nějakou informaci, kterou následně dogmaticky přejímá bez jakéhokoli kritického zhodnocení. Negativa OZE jsou popsána velmi povrchně, často se objevují neurčitá spojení typu: „to může vést k“, „to může způsobovat“ apod. Některá tvrzení (např. že ve Spojeném království pochází 28 % energie z přílivu na straně 12) jsou vyloženě nesprávná. V práci je minimum obrázků, přitom srovnávající graf (např. g CO2/kWh) by byl jistě přínosem. Na druhou stranu studentka vyslyšela rady vedoucího, ale bohužel nebyl čas na další konzultace. Také počet překlepů je minimální. Studentka přesto splnila všechny předepsané náležitosti kladené na tento typ práce. Cíle práce byly splněny, a i s těmito výhradami ji doporučuji k obhajobě s hodnocením uspokojivě/D.

Posudek oponenta

Lachman, Jakub

Předložená bakalářská práce se zabývá nežádoucími důsledky využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), především potom jejich dopadem na životní prostředí. Práce je psána spíše populárně naučným stylem, obzvláště v úvodních kapitolách. V textu se často vyskytují nepřehledná souvětí složená ze samostatných vět bez jakéhokoliv provázání, a i přes dobrou grafickou a stylistickou úpravu tím výrazně snižují celkovou čtivost. Samotná rešerše vychází z poměrně obsáhlého seznamu literatury. Zde je třeba vyzdvihnout množství odborných anglicky psaných zdrojů, které výrazně přesahuje požadavky kladené na tento typ práce. Práce s těmito zdroji je však poněkud slabší. Největším nedostatkem práce je kritické zhodnocení negativních dopadů využívání OZE. Vypracování této stěžejní části působí velmi povrchně. Některé dopady jsou navíc zhodnoceny zcela dogmaticky. Např. celá podkapitola 3.1 o likvidaci komponent větrných elektráren je víceméně parafrázována z jednoho internetového zdroje. Řada uváděných negativních dopadů se také netýká pouze OZE, ale antropogenní činnosti jako takové. V podstatě tak uvedená negativa lze shrnout do tří se opakujících (zástavba jinak využitelné plochy, emise CO2 z dopravy při výstavbě, možná kontaminace prostředí těžkými kovy) a dalších dvou nebo tří specifických danému zdroji. Kapitola o biomase je zpracována velmi zmatečně (obzvláště potom podkapitola o tepelné přeměně biomasy). V kapitole je také úplně opomenuto využití biomasy pro domovní vytápění nebo CZT, přitom možnost využití např. geotermální energie pro vytápění v práci popsána je. V celé práci jsou hojně uváděny konkrétní hodnoty některých parametrů, které až na výjimky nebývají srovnány s ostatními (především fosilními) zdroji energie. Čtenáři tak chybí jakýkoliv kontext o závažnosti uvedených hodnot. Shrnutí v 12. kapitole porovnává hodnoty jednoho konkrétního parametru mezi jednotlivými OZE, nicméně kvůli nesjednoceným jednotkám toto porovnání působí poněkud nepřehledně. V závěru práce je také uvedeno, že negativní dopady OZE v porovnání se zdroji spalující fosilní paliva jsou nevýznamné. Toto tvrzení však nikde v práci není kvantitativně podloženo. Obdobně není konkrétními hodnotami podloženo ani jakékoliv tvrzení o ekonomické stránce OZE. Cíle práce však splněny byly, a i přes výše uvedené nedostatky ji doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením D/uspokojivě.

eVSKP id 139719