PETR, K. Vytvoření knihovny do Simulinku pro měřicí zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudky

Posudek vedoucího

Appel, Martin

V první části práce se student zabývá popisem komunikačních protokolů, použitých periferií atd. Zde bych ocenil popis knihovny do programu Simulink, ze které student vycházel. Knihovnu student zmiňuje v kapitole 3.4, ale chybí mi tu porovnání a přínosy nové knihovny. Student se během práce musel potýkat s opakovanými technickými problémy, které nemohl ovlivnit. Bohužel se během práce ukázalo, že zamýšlený přechod na jinou metodu komunikace není žádoucí. Jak prezentuje tabulka 3.1, předchozí metoda je nejvhodnější. Student tedy používá stejnou metodu, ale provedl důležité úpravy. Prezentované výsledky budou zohledněny při tvorbě nových výukových modelů, u kterých není použita karta MF264. Práce má tak velmi praktické využití. Student práci průběžně konzultoval a řídil se pokyny vedoucího práce. Všechny body práce byly splněny. Práce je logicky členěna na jednotlivé kapitoly, celkový rozsah je adekvátní pro bakalářskou práci. Kladně hodnotím práci také po grafické stránce. Hodnotím práci jako výbornou a doporučuji práci k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu B
Navrhovaná známka
B

Posudek oponenta

Formánek, Martin

Předložená bakalářská práce řeší problematiku přenosu dat mezi programem v Simulinku a mikrokontrolérem. Práce je logicky členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretické část je kvalitně zpracována a krom pár mylných informací (max. rychlost uartu v tab.2.1 může být řádově vyšší, deska nemá dva kondenzátory, má jeden, který se měří dvěma ADC,...) k ní nemám zásadnější připomínky. Praktická část začíná snahou vytvořit S-funkci, která by byla se využila pro komunikaci, ovšem bez úspěchu. Následuje experiment, který porovnává různé metody volání vlastní funkce napsané v jazyku C. Zde je škoda že táto část není lépe zpracována a autor se omezí pouze na měření času provedení jednoduché funkce, místo komplexnějšího kódu, který se pro komunikaci využívá. Chybí zde informace, jak se funkce v některých metodách volá. Taky následné pojednání o různých způsobech real-time simulace v normálním módu nemá příliš velkou výpovědnou hodnotu, jelikož to, co hraje největší roli během simulaci s hardwarem je právě čas potřebný pro obsluhu USB periferie. Práce je zakončena vytvořením nové knihovny pro zápis a výčet periferií. Zde vidím největší přínos v rozdělení čtení a zápisu na separátní jednotky, avšak chybí mi zde porovnání výpočetní náročnosti realizace komunikace vůči původnímu konceptu, kdy se všechno provádělo v jednom kroku. Lze konstatovat, že všechny body zadání byli splněny. Práci hodnotím "C" a po zodpovězení na otázky doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti C
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací C
Navrhovaná známka
C

Otázky

eVSKP id 139611