Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Návrat, Tomáš

Práce řeší velmi aktuální biomechanický problém, který má zásadní vliv na spolehlivost totálních náhrad kyčelního kloubu. Diplomant předloženou diplomovou práci prokázal, že je schopen se zorientovat v řešené problematice, je schopen zpracovat rešeršní analýzu s využitím dostupných databází zahraničních publikací a aplikovat získané vědomosti při řešení. Práce je členěna logicky nicméně, zvolená prezentace, může u čtenáře navodit pocit, že strukturu práce tvoří tři vzájemně nesouvislé celky. Autor popisuje realizované experimenty, vytvořené modely a výsledky velmi stručně, což nezávislému čtenáři stěžuje orientaci a pochopení jednotlivých souvislostí. I přes tyto nedostatky hodnotím práci známkou A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Fuis, Vladimír

Práce se zabývá problematikou deformačně-napěťové analýzy styku reálných povrchů kyčelní endoprotézy pro různé materiálové kombinace. Cíle práce byly splněny, avšak analýza výsledků a hlavně závěr mohl být vypracován kvalitněji (závěr v kap. 10 je pouze obecným povídáním o práci). Rešerše jsou kvalitně vypracovány a ukazují, že diplomant umí pracovat s literaturou. V práci postrádám pospojování jednotlivých kapitol, které jsou napsány jako zcela samostatné celky (jedná se hlavně o kap. 5 – 8) – např. v kap. č. 6 se určí součinitel tření, který se však dále v práci nevyužívá. Z hlediska čtenáře, který se danou problematikou detailně nezabývá, musím říci, že jsem si často připadal jako „detektiv“, který z náznaků napsaných v práci dedukuje souvislosti, což by se stávat nemělo. Práce má být napsána jasně, stručně a srozumitelně, a má čtenáře vést cestou, kterou šel diplomant při řešení formulovaného problému. Při výpočtovém modelování diplomant pracuje se dvěmi modely, přičemž druhý se v práci objevuje na str. 44 zcela bez komentáře (na obr. 18 a 19 není žádný odkaz v textu). Dále jsou diskutabilní okrajové podmínky u lokálního modelu, přičemž z práce není vůbec jasné, jak byl lokální model zatěžován (silově nebo deformačně, pokud silově tak silami nebo tlakem). Chybí obrázek lokálního modelu s komentářem, které změřené oblasti reálného povrchu byly uvažovány a v jaké kombinaci. Z prezentovaných výsledků vyplývá že se jednalo o tři varianty (např. obr. 24 nebo tab. 7), které nejsou nikde znázorněny nebo popsány. Formální chyby, které se v práci vyskytují jsou méně významné ve srovnání s nedostatky uvedenými výše. Z diplomové práce jasně vyplývá, že bylo vykonáno velké množství práce a to jak rešeršní a experimentální tak i výpočtové. Celkové dobré hodnocení však pokazil styl, jakým je práce napsaná. Protože mým úkolem je hodnotit pouze písemnou verzi diplomové práce, nemohu práci hodnotit lépe než B/C.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	D
Grafická, stylistická úprava a pravopis	C
Práce s literaturou včetně citací	A

Navrhovaná známka: B

Otázky

Co způsobilo, že od roku 2008 dochází k poklesu aplikací páru kovová hlavice – kovová jamka u pacientů dle obr. 10 na str. 27? V práci se na str. 28 objevuje pojem SRR (slide-roll ratio), který však není vysvětlen, přitom následující grafech se s tímto pojmem dále pracuje. Co tento pojem znamená? Na str. 29 dole píšete, že „při déle trvajícím experimentu by bylo zřejmě možné pozorovat ......“. Proč experiment neprobíhal delší dobu, aby se tato hypotéza potvrdila či vyvrátila?
Experimenty publikované v kap. č. 6 jsou pro dvě rychlosti (5,7 mm/s a 22,9 mm/s) – jak tyto rychlosti souvisí s rychlostí v kyčelním kloubu? Z grafu na str. 30 je patrné, že červené body vykazují stálý nárůst hodnot součinitel tření, avšak experiment skončil po 900 sekundách. Proč experiment trval jen 900 s (došlo sérum?)?
Bylo prováděno opakované měření součinitele tření, nebo byly provedeny je experimenty prezentované v práci? Nejsou změřené hodnoty součinitel tření příliš vysoké (hodnota 0,35 pro kov-kov je vysoká), je výstupem z měřicího zařízení opravdu součinitel tření? Na jakém principu pracuje profiloměr Bruker Contour GT+ uvedený na str. 33? V jakých jednotkách jsou uvedeny z-souřadnice v bodě 3. na str. 39?
V tab. 5 je pod symbolem [mí] míněno Poissonovo číslo nebo součinitel tření definovaný na str. 17? Pokud se jedná o Poissonovo číslo, není hodnota 0,3 pro keramiku Al2O3 příliš vysoká? Neovlivní výslednou napjatost a deformaci lokálního modelu použité okrajové podmínku (str. 43)?
Jaké jednotky jsou použity při výpočtu tlaku na str. 45 (N, m2 a MPa?) Proč je u varianty keramika-keramika (křehký materiál) použit jako kvantifikátor redukované napětí (tab. 7)?