HERALECKÝ, L. Mikrokontrolérem řízené spínací hodiny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.

Posudky

Posudek vedoucího

Pavlík, Michal

Student zpracoval bakalářskou práci zabývající se vytvořením universálních mikrokontrolerem řízených spínacích hodin. Práce je členěna přehledně a doplněna názornými ilustračními obrázky. Při řešení prokázal své odborné znalosti a dobře se orientuje v dané problematice. Nedílnou součástí návrhu je softwarové vybavení umožňující programování spínání. K řešení dané problematiky student přistupoval zodpovědně a pravidelně chodil na konzultace. Jeho řešení je přínosné a je možné jej dále rozšiřovat. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem práci doporučuji k obhajobě.

Navrhovaná známka
B
Body
85

Posudek oponenta

Macháň, Ladislav

Cílem bakalářské práce bylo navrhnout a realizovat programovatelné spínací hodiny s několika nezávislými výstupy. Pro zobrazení času, data a doplňkových informací bylo požadováno přístroj rozšířit o zobrazovací jednotku. Další z požadavků bylo vytvořit rozhraní pro programové spínání v obvodech stejnosměrného a střídavého proudu. Úkoly definované v zadání práce vyžadují důkladné prostudování problematiky konstrukce zařízení s mikrokontrolérem a programování obslužného programu mikrokontroléru. V neposlední řadě musel student důkladně prostudovat katalogové listy všech použitých komponent s ohledem na jejich cílovou aplikaci. Z textu práce je patrné, že všechny požadavky kladené v zadání byly studentem splněny. Po formální stránce mám k práci několik výhrad. Text práce působí místy dosti zmatečně. Student používá zbytečně dlouhá souvětí, ve kterých se ztrácí do té míry, že výsledná informace čtenáři nedává žádný smysl. Jako příklad neobratné větné stavby cituji (včetně pravopisných chyb) první odstavec z kap. 2: „Jako řídicí obvod je zvolen mikrokontroler od firmy Atmel ATMEGA 162. Celá práce je tvořena dvěma oddělenými systémy. Tyto systémy neboli moduly obsahují každý jeden mikrokontroler. Tyto moduly resp. mikrokontrolery spolu komunikují pomocí sériové linky.“ Další výhradu mám ke kapitole 2.3, která se zabývá programovým vybavením. Do textu práce jsou vloženy části zdrojového kódu, na kterých student demonstruje funkce jednotlivých bloků. Zde, bych spíše očekával vývojové diagramy, které čtenáři lépe vysvětlí funkci. Zdrojové kódy je vhodnější uvést v příloze práce a případně se v textu práce na důležité části odkázat. Dalším problémem jsou místy velmi nekvalitní obrázky např. obr. 3. Seznam literatury není vytvořen v souladu s předepsanou citační normou. Domnívám se, že student během řešení bakalářské práce odvedl dobrou práci. Výsledný dojem bohužel kazí nedostatky formálního rázu. Práci hodnotím stupněm C (76 bodů).

Navrhovaná známka
C
Body
76

Otázky

eVSKP id 62519