VÁGNEROVÁ, J. Behaviorální modelování pomocí paralelních výpočtů a neuronových sítí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Předkládaná disertační práce ing. Jitky Svobodové se zabývá návrhem nových fuzzy-neuronových metod a implementováním těchto metod na řešení aproximaci vlastnosti elektrických zařízení v malých letadlech. Práce byla řešená v rámci projektů HIRF SE, kde byly tyto nové postupy uplatňovány ve spolupráci se zahraničními spolupracovníky. Po úvodu se zabývá teorií těchto regresních fuzzy-neuronových metod, kde jsou rozebrány základy těchto metod. Poté následuje vymezení cílů disertace, které vymezuje vytvoření svých algoritmů, které budou využity v rámci řešení projektu testování malých letadel. V hlavní části práce studentka vytvořila několik svých algoritmů, které navrhla na paralelní zpracování. Toto považuji za stěžejní jádro práce. Studentka poté provedla testování na vybraných modelech. Tato část by zasloužila větší rozbor, zvlášť když vím, že metody byly použity k úspěšnému řešení projektu HIRF. Práce je psaná anglicky velmi dobré úrovni a má 62 stran. Během studia se studentka věnovala řešení velmi aktivně, dovedla si zvolit optimální postup, řešit ho a koordinovat spolupráci se zahraničními i tuzemskými spolupracovníky, kteří poskytovali vstupní data. Po této stránce studentka rovněž předvedla svou odbornou způsobilost. Stěžejní části práce byly průběžně publikovány, především však na mezinárodních konferencích. Je spoluautorkou jednoho časopiseckého článku, kde byly využity její paralelní fuzzy algoritmy při paralelním zpracování signálu.
Oponentský posudek disertační práce Paralel computing and neural network in behavioral modeling Disertantka Ing. Jitka Svobodová si jako téma své disertační práce vybrala modelování složitých systémů s pomocí neuronových sítí a paralelizovaných výpočtů. Toto téma je svrchovaně aktuální z hlediska současného stavu vědy, jak dokazuje vysoký počet publikací, které se v posledních letech zabývaly touto problematikou zabývaly. Uvedenou metodiku pak disertantka uplatňuje na modelování průniku elektromagnetické vlny do letadla. Právě složitost a častá vnitřní rozpornost modelování takových stuktur je důvodem, proč je téma behaviorálního modelování vlastní i oboru Elektronika a sdělovací technika, ve kterém je disertační práce podána k obhajobě. Je však škoda, že samotné modelování průniku vlny do letadla dostalo v práci jen šest stran, tj. pouhých 10% rozsahu práce. Práce je napsána v anglickém jazyce. Je logicky vystavěna. Angličtina, kterou je dílo napsáno, není zrovna Oxford English, ale je srozumitelná. Autorka má značnou oblibu v užití určitých členů („the“), jejichž použité množství by patrně vystačilo nejméně na dvě běžné disertace. Naproti tomu neurčitý člen („a, an“) se v práci téměř nevyskytuje. Pro ilustraci cituji ze str. 44: „… problems with the placing the data into the memory and also the computational time can rise that the computation …“ Podíl jednotlivých částí práce je uměřený, až na kapitolu 4, která by si podle mého názoru zasloužila nejméně dvojnásobný rozsah.. Autorka přiměřeně cituje prameny, bohužel poněkud neúplným způsobem tak, že jejich dohledání zbytečně komplikuje. Po úvodu věnuje většinu rozsahu práce vlastnímu přínosu. Tento pak popisuje logicky a srozumitelně. Za původní přínosné části práce považuji kapitoly 2 až 4, zejména pak novou metodu kombinující fuzzy přístup s parametricky definovanými pravidly a regresní neuronovou sítí a její využití k popisu průniku elektromagnetické vlny do modelu letadla (kapitola 4). Práce je po formální stránce vypracována pečlivě. Objevil jsem sice několik překlepů, ale nepovažuji je za tak podstatné, abych je zde vypisoval. Snad jen vzorce v obr. 2.1 by zasloužily kontrolu. Za nedostatečnou rozsahem považuji kapitolu 4. Vzhledem k tomu, že je součástí jádra práce, doporučuji, aby disertantka problematice popisované v této kapitole věnovala dostatečný prostor ve svém vystoupení při obhajobě disertační práce. Zejména bych se rád dozvěděl odpovědi na následující otázky: 1. Jak bylo uspořádáno měření modelu letadla v kap. 4? 2. Jaká byla nejistota měření? Byla nesymetrie (naměřených bodů) dána asymetrií geometrie modelu, nebo je chybou měření? 3. Jaká sonda byla umístěna v modelu, jak bylo měření kalibrováno? 4. Proč byl zvolen krok právě 15 stupňů? Nebylo by bývalo vhodnější jemnější krokování? 5. Prosím o vysvětlení obrázku 4.4. Jak je možné, že výsledná funkce je v rozsahu 180 až 210 stupňů víceznačná? Jádro disertační práce bylo publikováno článkem na mezinárodní konferenci. Disertantka je krom toho i spoluautorkou článku v impaktovaném časopise Radioengineering, tento článek však souvisí s tematikou práce jen částečně. Proto považuji za potřebné, aby se disertantka při obhajobě vyjádřila k míře svého autorství prací i k tomu, nakolik je samotné sepsání uvedených prací jejím dílem. Teprve pak se budu moci kvalifikovaně vyjádřit k tomu, zda si osvojila publikační návyky a má potřebnou erudici. Disertační práce podle mého názoru přibližně odpovídá obecně uznávaným požadavkům k udělení akademického titulu PhD. Proto doporučuji, aby bylo přikročeno k její obhajobě, a aby jí byl udělen titul PhD, pokud disertantka uspokojivě zodpoví dotazy. V Praze dne 9. května 2013 Prof. Ing. Zbyněk Škvor, CSc.
viz posudek ve formátu pdf
eVSKP id 62515