JANČÍK, M. Dynamická rekonfigurace s Atmel FPSLIC [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudky

Posudek vedoucího

Fedra, Zbyněk

Původním úkolem práce bylo testování dynamické rekonfigurace na konkrétní platformě. S postupným řešením projektu se ukázalo, že vývojové nástroje pro danou platformu mají jeden krok nepříjemně licencován a spolu s neochotou a skončenou podporou ze strany výrobce se ukázal tento krok fatálním. Při zkoušení dalších alternativních vývojových prostředků student neuspěl a úspěšně se podařilo pracovat pouze s jádrem AVR na daném kitu. Student sice využíval konzultace a na projektu pracoval průběžně, ale chyběla mi vlastní iniciativa, přicházení s vlastními řešeními či větší samostatnost v procházení dostupných možností. Při hodnocení je však třeba vzít v úvahu těžkosti ze strany podpory resp. nepodpory platformy od výrobce.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání E 27/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) B 16/20
Formální zpracování práce E 10/20
Využití literatury C 7/10
Navrhovaná známka
D
Body
60

Posudek oponenta

Hanák, Pavel

Bc. Martin Jančík se měl ve své diplomové práci seznámit s platformou Atmel FPSLIC a vytvořit pro ni demonstrační příklad dynamické rekonfigurace. Tento úkol však dokázal splnit jen z malé části, přestože měl k dispozici vývojový kit dané platformy. Drtivá část předložené práce je věnována teoretickému popisu platformy FPSLIC a vývojových softwarových prostředků. Hlavnímu tématu práce, testu dynamické rekonfigurace, jsou věnovány pouhé tři stránky (kapitola 7). Je pravdou, že Atmel u platformy FPSLIC ukončil podporu, což řešení práce zkomplikovalo, protože vypršely licence kompilačních nástrojů. Studentovi se však nepodařilo zprovoznit ani předchystaný příklad ze stránek výrobce, jak přiznává na straně 38. Odborná úroveň práce není na příliš vysoké úrovni. Student v celém textu používá matoucí či nesprávně přeložené pojmy, což je evidentní zejména v kapitole 2.2. Čtenář neznalý problematiky v zásadě nemá šanci pochopit, co se vlastně student snaží vysvětlit. Je tudíž otázkou, zda student vůbec popisované věci sám pochopil. K obtížnému pochopení obsahu práce přispívá i jeho formální stránka, která taktéž není příliš zdařilá. Text obsahuje velké množství pravopisných, slohových a typografických chyb a jeho čtení je doslova utrpením, protože věty a odstavce na sebe špatně logicky navazují. Mnohé věty mimo to navozují pocit, že byly zkopírovány z automatického překladače (typicky strany 7 a 8). Seznam literatury obsahuje 15 položek, ale na polovinu z nich jsem v textu nenalezl žádný odkaz. Rozsah práce je na samé hranici přípustnosti, protože v textu jsou velké mezery (např. strana 4) a je tedy otázkou, zda byl splněn předepsaný počet normostran. Práce celkově navozuje pocit, že byla vytvořena ve velkém spěchu. I přes výše uvedené nedostatky práci doporučuji k obhajobě, protože nedostupnost licence vývojového prostředí mohl student jen těžko ovlivnit. Tento problém se pokusil obejít několika způsoby, ale neuspěl. Z textu práce je obtížné stanovit, zda to skutečně nebylo možné, či zda to bylo způsobeno prostým nepochopením problematiky a/nebo laxním přístupem ze strany studenta. Konečné rozhodnutí o hodnocení práce proto ponechávám na uvážení komise.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání F 6/20
Interpretace výsledků a jejich diskuse F 5/20
Odborná úroveň práce E 26/50
Formální zpracování práce F 4/10
Navrhovaná známka
F
Body
41

Otázky

eVSKP id 31127