SLIVKA, J. Fotovoltaické články pro napájení nízkoodběrových elektronických zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Cílem práce bylo vypracovat metodiku měření a navrhnout aparaturu pro dlouhodobé měření teplotní závislosti fotovoltaických článků a Lithium-polymerových akumulátorů. Student pracoval samostatně a navrhl po technické stránce solidní řešení. Potřebné informace samostatně vyhledal v literatuře a dokumentaci výrobců použitých součástek a klíčové postupy konzultoval s doporučenými odborníky.Práce na řešení úkolu probíhaly pomalejším tempem, než jsem očekával. Otestování přípravku proto probíhalo v teplotní komoře, namísto dlouhodobějšího testování v reálných podmínkách. Pro konstrukci přípravku použil studen univerzální desku plošných spojů, což samo o sobě není problém. Není však dořešeno zapouzdření a s tím spojené univerzálnější rozhraní pro připojení měřených součástek. Formální zpracování je na solidní úrovni. Student se více než na popis vlastní kostrukce a svého postupuu při řešení úkolu zaměřuje na obecnější popis konstrukce a vlastností měřených součástek.
Práce je členěna do osmi srozumitelných kapitol. Studen správně pracuje s použitou literaturou, všechny zdroje jsou správně citovány. Z teoretické práce bych vyzdvihl kapitolu 2, kde student velmi detailně a přitom srozumitelně popisuje fyzikální podstatu fotovoltaické změny energie. V této kapitole jsou všechny obrázky převzaté, ale správně citované v popisu obrázku. V teoretické části práce, tj. do kapitoly 3 bych studentovi vytkl, že často hovoří o účinnosti článku, ale tento parametr v práci nikde nevysvětluje. I když je tento parametr velice známý a často využívaný, měl by být v práci vysvětlen. Dále bych zmínil, že student pro praktickou práci vybral Li-Pol akumulátor, jehož vlastnosti v práci popisuje. Ovšem praktické srovnání s jinými typy akumulátorů (např. měření vlivu teploty, vybíjecí charakteristiky aj.) by bylo v diplomové práci velice vhodné. Student by tak dokázal zdůvodnit, proč právě Li-Pol akumulátor byl vybrán pro realizaci. V práci jsou občas vidět drobné syntaktické nepřesnosti nebo např. opakující se věta (str.42 uprostřed). Praktická část práce je zaměřena na návrh zařízení, pomocí kterého bude student schopen měřit teplotu prostředí, napětí a proud dodávaný z fotovoltaického článku. Dále student pomocí zařízení měl za úkol monitorovat vnitřní odpor Li-Pol akumulátoru. Pro toto měření student sestavil jak měřící aparát tak vyvinul obslužný program v prostředí LabVIEW 2012. I když je tento program velice jednoduchý, pro účely měření je dostačující. Výsledky práce jsou diskutovány a přehledně zobrazeny v grafech. Podotknul bych, že student v práci diskutuje i problémy při měření, např. zacyklení programu, které by bylo sice vhodné řešit či napravit, ale student alespoň na tento problém poukazuje a vysvětluje, čím byla chyba způsobena. Práci považuji za velice zdařilou, zadání vedoucího bylo splněna v plném rozsahu. Navrhuji hodnotit za A (90 bodů).
eVSKP id 67348