ŠTUKHEIL, P. LABORARTORY BRNO [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2013.
Bakalářský návrh studenta Petra Štukheila s názvem práce LABORARTORY BRNO hodnotím jako samostatnou práci. Připomínky k vlastní práci, koncept navrhovaného objektu, problematika dispozic a konstrukcí byly řešeny s vedoucím práce při pravidelných konzultacích. Autor v průběhu práce zpřesňoval vlastní architektonickou představu a koncepčním řešení zadaného úkolu. Vycházel správně z řešeného území, urbanistického a architektonického kontextu místa i z požadavků na dispoziční a funkční řešení navrhovaného objektu. Výrazný osobnostní rys studenta se projevuje v důsledném hledání varianty řešení, které by vyhovovalo kontextu místa i autorově představě o konceptu objektu. Urbanistický i architektonický návrh splňuje předmět zadání bakalářské práce, kterým byl požadavek na zastavění východního nároží křižovatky ulic Koliště a Milady Horákové. Navržený objekt řeší program galerie architektury, designu a soudobého umění, doplněný o další funkce a plochy potřebné v kontextu lokality. Autorův koncept bourá konvenční ukončení nároží prodloužením uličních front. Objekt je tvořen dvěma jednoduchými hmotami. Dvoupodlažní hmota ze světlého pohledového betonu uzavírající vnitroblok představuje zázemí galerie. Konzola tubusu” třetího až pátého nadzemního podlaží zahrnuje hlavní výstavní prostory. Navazuje na zástavbu ulice Milady Horákové a při pohybu člověka směrem od historického centra tvoří její počátek. Zároveň opticky uzavírá třídu Kapitána Jaroše, která dnes nemá žádné kompoziční ukončení. V úrovni parteru zůstává nároží volné téměř z 40% a je věnováno veřejnému prostoru před galerií na základě motta „veřejná galerie - veřejný prostor“. Zde je i hlavní vstup pro návštěvníky, situován na pohledové linii třídy Kpt. Jaroše. Svými proporcemi, velikostí i měřítkem odpovídá objekt závažnosti navrhované galerie, kontextu místa i řešené situaci. Dispoziční i konstrukční řešení navrženého objektu vyhovuje platným normám. Kladně lze hodnotit grafické řešení předloženého projektu. Dokumentace přesvědčivým způsobem znázorňuje záměry architekta, zejména vizuální kontakt s historickými dominantami centra Brna. Bakalářská práce splňuje rozsahem.grafických příloh požadavky na dokumentaci zadaného tématu i požadavky kladené na bakalářský titul.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | 90 | Předložená bakalářská práce splňuje rozsahem grafických příloh požadavky na dokumentaci zadaného tématu i požadavky kladené na bakalářský titul. Doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A 90 |
Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A 90
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Je na něm sympatické oddělení dvou soupeřících prvků řešeného prostředí, Ruchu jedné z nejfrekventovanějších míst brněnské dopravy a na druhé straně nároků na důstojenství předprostoru kulturně společensky exponovaného objektu. Napomáhá tomu zrušení připojovacího pruhu na ulici Horákové. Ohled k širším celoměstským zájmům znamená vazbu na pěší trasu Lužánky, tř. kpt. Jaroše, průchod Místodržitelstvím, centrum. Omezuje se však jen na vizuální kontakt. Pěší provoz je významně redukován na přechodu bez přednosti přes ulici M. Horákové | |
| Architektonické řešení | A | Sochařsko-plastická, objemově prostorová kompozice architektonických hmot bourá konvenční ukončení nároží prodloužením uličních front. Vytváří však nebezpečí odkrytí štítových stěn staré zástavby, které je návrhem řešeno jen v omezeném rozsahu, jak je vidno z přiloženého pohledu od Koliště. Za významnou považuji snahu poskytnout návštěvníkům galerie architektury výhledy na exponáty “in situ”, historické dominanty města. Špilberk, kostel Sv. Tomáše, věž radnice. | |
| Provozní řešení | A | Zrušení připojovacího pruhu na ulici Horákové dovoluje rozšířit předprostor nástupu do galerie. Je v pohledové ose třídy kpt. Jaroše, krytý konzolou hmoty galerie. Dispoziční řešení je ve vazbách na hlavní vertikální a horizontální komunikace přehledné, funkční plochy tvoří diferencované celky. Je snad jen podimenzované zázemí kavárny, problematické je vyvážení odpadu, schematický je pohyb zásobovacího vozidla ve vnitrobloku. Výstavní prostory vytváří důstojnou atmosféru pro možnost variabilních expozic s denním i umělým osvětlením | |
| Technicko konstrukční řešení | A | Volba dvou typů nosné soustavy je přiměřená rozdílnosti navrhovaných prostor. Železobetonový skelet u zázemí galerie. Vlastní galerie jako prostorově tuhá železobetonová krabice. Založení objektu reaguje na zjištěnou hladinu podzemních vod. Energeticky úsporné řešení projektu počítá s tepelným čerpadlem vody z hloubkových vrtů, tepelnou aktivací želbet. Konstrukce, řízeným větráním VZT jednotkami s rekuperací, využitím srážkové vody, pro osvětlení s fotovoltaickými foliemi, stíněním. | |
| Formální úroveň | A | Rozsah i grafická úroveň projektu odpovídá požadavkům zadání. Dokumentace přesvědčivým způsobem znázorňuje záměry architekta, zejména vizuálního kontaktu s historickými dominantami centra Brna. ( viz perspektivní řez ). |
eVSKP id 66081