PALA, M. Biodegradabilita přirozených a modifikovaných polyesterů bakteriálního původu a jejich kompozitů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2013.

Posudek vedoucího

Obruča, Stanislav

Bc. Martin Pala se ve své diplomové práci věnoval testování biodegrability a stability polyhydroxyalkanoátů. Teoretická část diplomové práce je velice zajímavě napsaná, celkem diplomant čerpal ze 48 převážně zahraničních zdrojů, které správně a úplně cituje. V praktické části se pak věnuje biodegradaci polyhydroxyalkanoátů jednak s využitím enzymů a následně pomocí bakteriální monokultury i směsné bakteriální kultury. Podle dosažených výsledků se zdá, že tyto materiály jsou relativně resistentní a jejich biodegradace vyžaduje delší časový horizont a experimentální uspořádání, které bylo mimo možnosti této diplomové práce. Nicméně i výsledků, kterých bylo v rámci diplomové práce vyplívají některé závěry, který naznačují potenciál PHA pro aplikace v oblasti medicíny. Pro úspěšné zvládnutí diplomové práce musel diplomant zvládnout řadu laboratorních postupů a metod. K práci přistupoval svědomitě a aktivně. V průběhu diplomové práce byla naměřena řada dat, jejich zpracování a interpretace byly náročné, z čehož se pak pravděpodobně vyvinuly některé formulační a formální nedostatky, které provázejí především výsledkovou část práce. Celkově musím konstatovat, že Bc. Martin Pala splnil zadání své diplomové práce, a proto navrhuji jeho práci k obhajobě a hodnotím známkou A.

Posudek oponenta

Babák, Libor

Diplomová práce Bc. Martina Paly se zabývá studiem biodegradability přirozených a modifikovaných polyesterů bakteriálního původu a jejich kompozitů. Práci hodnotím následovně: 1) obsahové hledisko Z obsahového hlediska práce je práce na dobré úrovni, přináší celou řadu kvalitních výsledků, dokumentovaných obrázky či grafy. Kladně hodnotím diskuse u každé kapitoly. Taktéž závěr vhodně sumarizuje stěžejní body práce. Čerpáno bylo celkem z 48 literárních zdrojů, převážně zahraničních časopiseckých publikací, což je další klad tohoto díla. Výrazným negativem je však neuvádění literárních odkazů u mnoha evidentně převzatých obrázků, např. obr. 3, 4, 5, 6, aj., tab. 3 aj. Taktéž kapitoly 5.1.1 a 5.1.3 se mi jeví být zbytečně stručné. U některých výsledků graficky zpracovaných (např graf 1, či 3) by bylo vhodné pro posouzení nárůstu absorbance statistické zpracování z důvodu rozhodnutí o významnosti/nevýznamnosti vizuálního nárůstu. V seznamu přístrojů (kap. 5.1.4) některé chybí, např. polarizační mikroskop zmíněný na str. 60. 2) formální a jazykové hledisko Z formálního hlediska je však posuzovaná práce na nižší úrovni. Velmi často nebyly respektovány pravidla závazná pro závěrečné práce na FCH, např. jednostranný tisk místo oboustranného, číslování obsahu jako samostatné kapitoly, chybějící seznam obrázků a tabulek, začátky hlavních kapitol nejsou vždy na nové stránce (např. kap.6), chybí seznam veličin a jejich jednotek, seznam symbolů je vhodné umístit až na závěr práce, na některých stránkách (př. str. 48, 70 aj.) je jen jeden graf umístěný přes celou plochu stránky otočený o 90 stupňů - graf by měl zabírat max. 1/2 stránky. Z jazykového hlediska je v práci několik překlepů, z nichž asi nejvýraznější je chybějící písmeno E v nadpisu jedné z hlavních kapitol (kap. 4). Dále v díle v českém jazyce by i obrázky měly být v tomto jazyce, nikoliv v angličtině jako je tomu např. na obr. 10 a 11. Celkově ztěžují orientaci v textu chybějící odkazy na grafy a tabulky (např. na grafy 1, 2, 3, aj.) ve výsledkové části, čtenář pak musí složitě hledat o jakých výsledcích je vlastně řeč. Závěrem nutno konstatovat, že i přes uvedené nedostatky předložená práce dosáhla vytyčených obsahových cílů a lze ji tedy doporučit k obhajobě.

eVSKP id 65256