ELFMARK, Z. Antény integrované do helmy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Tématem této diplomové práce byl návrh antén integrovaných do taktické helmy. Student v první části provedl rešerši vhodných zářičů použitelných v této aplikaci. Na základě svých poznatků navrhl a simulací v programu CST MWS ověřil parametry navržené flíčkové, dipolóvé, log-periodické a spirálové antény doplněné o symetrizační člen. Bohužel některé z simulací nejsou zcela správně provedeny. Dalším krokem práce byla simulace vlivu taktické helmy a nalezení vhodné polohy navrhovaných zářičů, v této části práce nebyla provedena odpovídajícím způsobem simulace vlivu taktické helmy na navržené zářiče. Vzhledem k výpočetní náročnosti a odsunu ústavu radioelektroniky bylo přistoupeno pouze k experimentálnímu ověření. Z celkového pohledu práce působí neuceleným dojmem s občasný výskytem nešťastných formulacích. Student byl během řešení své diplomové práce aktivní, snažil se o poctivý návrh čeho si velice vážím, ale očekávaných výsledků nebylo bohužel dosaženo. Vedoucí práce přecenil schopnosti diplomanta a vyžadoval větší množství práce, tím do jisté míry přispěl neúspěchu diplomové práce. Přes zjevné nedostatky doporučuji diplomovou práci k obhajobě.
Úkolem diplomanta bylo: 1) Prostudovat možnosti integrace anténních zářičů do taktické helmy a nalézt nejvhodnější pozici/pozice pro jejich umístění s minimálním vyzařováním směrem k uživateli. Tuto část úkolu, považuji za nesplněnou. Od diplomanta bych očekával erudovanější rozbor problému. Na dvou stranách jsou zde velmi povrchně uvedeny základní pozice antény na helmě, navíc pokaždé s jinou anténou. Diplomant se vůbec nezmiňuje o kmitočtových pásmech, na kterých by měly antény pracovat, což je prvotní informace, která by mne zajímala. O dalších parametrech ani nemluvě. 2) Zvolit čtyři nejvhodnější typy anténních zářičů a provést jejich počítačové simulace pro zadaná kmitočtová pásma diplomant uvádí, že jsou studovány různé typy antén, především pak planární. Poopravil bych jej – brány v úvahu jsou pouze planární, potažmo mikropáskové antény. Kapitola 1 je pak zbytečným opisem základních vlastností a zjednodušených návrhových vztahů notoricky známých patchových zářičů včetně rozboru jejich napájení. Postrádám jakýkoliv klíč nebo měřítko podle kterého diplomant zvolil jednotlivé, svými vlastnostmi natolik rozdílné zářiče (patch, planární dipól, spirálovou a log.-periodickou anténu)? Vybrané antény byly navrhnuty na kmitočet 26 GHz a modelovány v 3D EM simulátoru včetně dvou konektorů blíže nespecifikovaného typu. Simulace včetně zjednodušeného modelu helmy z neznámého materiálu se nepodařilo realizovat. Činitel odrazu antény s helmou (Obr. 3.17) je na první pohled nesmyslný. 3) Na základě počítačových simulací vybrat model s nejvhodnějšími parametry, dále jej optimalizovat a ověřit jeho vlastnosti na funkčním prototypu. Pro realizaci si diplomant zvolil spirálovou a patch anténu a jejich vlastnosti ověřil měřením činitele odrazu a vyzařovacích charakteristik. Bohužel chybí vůbec nějaká specifikace zkonstruovaných antén včetně jejich vyobrazení. Není známo jakého přizpůsobovacího obvodu bylo použito v případě spirálové antény. Diplomant dokládá i měření s helmou. Opět bez dalšího popisu o jejích parametrech a umístění antény vůči helmě při měření. Měření činitele odrazu poukazuje na velmi špatné přizpůsobení a činitel odrazu s rostoucím kmitočtem klesá snad jen díky ztrátám na pásku a v dielektriku. To mne také přivádí ke konstatování, že při volbě substrátu byly zcela opomenuty ztráty v dielektriku, které na kmitočtu 26 GHz velmi výrazně ovlivňují kvalitu antény! U změřených vyzařovacích charakteristik schází radiální měřítko a informace o orientaci antény v prostoru. Po zvážení DP doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 65671