KUČERA, T. Algoritmy výpočtu polohy, rychlosti a času z GNSS signálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Cílem práce bylo sestavení algoritmů pro výpočet polohy a vytvoření uživatelského rozhraní se zobrazením výsledků a činitelů DOP. Pro výpočet polohy je použita tzv. dálkoměrná metoda, kdy je z naměřených pseudozpoždění hledán průsečík kulových ploch. Diplomant pracoval na zadaném tématu intenzivně a systematicky. Pravidelně předkládal dílčí řešení a konzultoval problematiku. V úvodní části práce se zaměřil na principy globálních navigačních systémů GPS, Galileo a GLONASS. Vypracoval rozbor navigačních signálů a navigačních zpráv těchto systémů. V další fázi provedl akvizici signálů systému GLONASS a GPS v pásmu L1 a sestavil algoritmus v programu MATLAB. Veškeré výpočty jsou prováděny v kartézském souřadném systému a v práci jsou navrženy skripty pro převod do geodetických souřadnic a zpět s ohledem na parametry referenčních elipsoidů používaných v systému GPS a GLONASS. Korelace reálného naměřeného signálu s vytvořenou replikou byla neúspěšná, student neměl k dispozici vhodnější přijímač. Funkčnost aplikace tedy byla ověřena pomocí arbitrárního generátoru, do kterého lze nahrát vlastní signál. Vlastní textová část práce je dobře členěná, srozumitelná, bez překlepů a stylistických chyb. Oceňuji aktivní systematický přístup studenta a schopnost samostatné tvůrčí práce.
Předložená diplomová práce je po formální stránce velmi pěkná a to jak po grafické, tak po jazykové stránce. Technické vyjadřování autora je na dobré úrovni. Po věcné stránce mám k práci řadu připomínek. Nejzásadnější jsou: 1. Použít k výpočtu polohy družice pro navigaci dvouřádkové efemeridy ze serveru www.celestrak.com je velmi odvážné. Přesnost efemerid je nedostatečná. Lepší by bylo použít almanachu systému, který je rovněž dostupný na internetu. 2. Z funkce výpočtu polohy function Pos = GPSPosCalc(NoPN, SatMeas, SatPos, InitPos) str. 43 není jasné, zda autor použil polohu družice v době vysílání. Za dobu šíření signálu od družice k uživateli cca. 70 ms uletí navigační družice dráhu kolem km. Určení polohy bude tedy velmi nepřesné. 3. Rovněž není jasné, kde autor vzal přesný čas pro výpočet polohy. Určení času z GNSS signálu vyžaduje demodulaci alespoň části navigační zprávy nebo je nutné dodat čas z vnějšku s absolutní přesností lepší než je 1 ms v případě pouze kódového měření, případně s přesností lepší než 20 ms v případě bitové synchronizace na signál družice. 4. Autor článku vůbec nepočítal s tím, že signál družice má nízkou výkonovou úroveň a je zatížen šumem. Pro nalezení maxima korelační funkce je nutné průměrovat déle než 1 ms. 5. Autor zcela opomněl při zpracování signálu počítat s kmitočtovým posunem signálu daným Dopplerovým efektem a nepřesností kmitočtu kmitočtového normálu přijímače. 6. Autor neporovnal šířku propustného pásma mezifrekvenčního zesilovače použitého přijímače se spektrem GPS signálu. Propustná šířka pásma přijímače je menší než 0,5 MHz, hlavní lalok spektra GPS signálu je široký cca. 1 MHz. Použitý přijímač je pro příjem nevhodný. Argument o nízké citlivosti na str. 61 je mylný. Z výše uvedených věcných připomínek musím práci hodnotit stupněm E dostatečně.
eVSKP id 65695