MIČÁNKOVÁ, V. Tremometr [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Slečna Veronika Mičánková se měla za úkol v rámci své bakalářské práce navrhnout termometr, tj. zařízení, které je schopno snímat tremor. V tomto konkrétním případu šlo o snímání třesu rukou.Součástí zadání bylo i seznámení se s problematikou snímání tremoru a možnostmi jeho snímání. Slečna Mičánková přistoupila k řešení zadaného úkolu až po důkladném studiu dostupné literatury. Především se seznámila s možnostmi snímání třesu ruky a také s vlastnostmi dostupných snímačů. Teprve po této úvodní části přistoupila k vlastnímu návrhu přípravku včetně snímače a také ke tvorbě programu pro hodnocení signálu získaného ze snímače pomocí přípravku. Jako základní součást snímače byl zvolen elektretový mikrofon. Při měření na pokusném vzorku se ukázalo, že tyto mikrofony jsou schopny snímat výrazně nižší kmitočty, pokud pracují v uzavřené tlakové komůrce, než uvádí výrobce a proto je pro daný účel použitelný. Předložená bakalářská práce má solidní úpravu, logickou strukturu a relativně obsáhlý seznam literatury ukazuje i na dobrou práci s literaturou. V průběhu řešení úkolu byla studentka velmi aktivní a projevila značnou míru samostatnosti. Slečna Mičánková, v souladu se zadáním, navrhla a zhotovila přípravek pro snímání třesu z ruky propojitelný s LabView (včetně napájení) a vytvořila i program pro záznam a vyhodnocení nasnímaného signálu. Při testech se pak ukázalo, že zařízení je plně funkční. Třes ruky bylo možno snímat a jeho kmitočet správně vyhodnotit. Lze konstatovat, že zadání bakalářské práce bylo splněno. Proto bakalářskou práci slečny Mičánkové doporučuji k obhajobě.
Studentka se měla zabývat návrhem a realizací systému pro měření a vyhodnocování tremoru. Předložená práce má 50 stran textu a je členěná na 7 kapitol. V první části práce se studentka zabývá samotným tremorem a následně zejména Parkinsonovou chorobou a využitím měření tremoru pro diagnostické účely. Vše je dokonale citováno a teoretický popis slouží jako výstižné uvedení čtenáře do problematiky. V dalších částech práce se studentka zabývá výběrem vhodného snímače pro snímání tremoru. Je vybrán elektretový mikrofon zejména vzhledem k jejich vysoké citlivosti a nízké ceně. S touto volbou plně souhlasím vzhledem k aplikaci. Další část práce tvoří návrh obvodového zapojení. Jedná se zejména o stabilizaci napětí a zesilovač pro použitý mikrofon. Obvod je navíc doplněn o indikaci činnosti založeném na detektoru průchodu nulou. Celý návrh je funkční a podložen matematickými výpočty hodnot jednotlivých součástek. Konečné vyhodnocení signálu probíhá v programu vytvořeném v prostředí LabVIEW. Zesílený signál z mikrofonu je načítán pomocí měřící karty a zobrazen. Program rovněž počítá aktuální frekvenci tremoru a průměrnou frekvenci z průběhu celého měření. Program je doplněn o přehledné a intuitivní rozhraní. Kromě online zpracování signálu program umožňuje rovněž dříve uložených signálů. Studentka tak prokázala vysokou schopnost jak při návrhu a zapojení hardwarové části, tak při návrhu a implementaci softwarové části. V práci pouze postrádám detailnější popis vlastního snímače. Ten je zobrazen na Obr. 5.12, ale není z něj zřejmé, jakým způsobem probíhá samotné měření. Po formální stránce je práce na výborné úrovni, drobné výtky směřují jen k chybám při citaci katalogových listů. Zadání práce je splněno v celém rozsahu a práce odpovídá požadavkům na zpracování závěrečných prací.
eVSKP id 65409