OSIČKOVÁ, K. Analýza variability srdečního rytmu krátkodobou Fourierovou transformací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Předkládaná práce srovnává možnosti analýzy HRV časovými metodami a krátkodobou Fourierovou transformací. Práce je přehledně členěná a její koncepce prozrazuje studentčino porozumění dané problematice. Studentčina svědomitost při vypracování literární rešerše byla zhodnocena korektním návrhem metody pro analýzy HRV. Výsledky, dosažené pomocí navržené grafické aplikace, jsou správně interpretovány a diskutovány, a v celém rozsahu splňují zadání. Studentka využívala možností konzultací a zároveň přistupovala k řešení problematiky aktivně a samostatně. Jedinou výtkou může být sloh práce, který místy sklouzává k netechnickému vyjadřování. Práci proto hodnotím 94 body.
Studentka Kristýna Osičková měla za cíl navrhnout metodiku zpracování variability srdečního rytmu při ischemii jak v časové oblasti, tak pomocí STFT. Teoretická část práce obsahuje výtečně zpracovanou rešerši problematiky, využívající bohatý zdrojový materiál. Čtyři kapitoly postupně popisují samotný jev variability srdečního rytmu, metody jeho zjištění, vyhodnocení a konečně vliv ischemie v tomto kontextu. Škoda jen, že excelence textu po stránce gramatické i slohové postupně lehce klesá; úvodní strany nastavují laťku vysoko. Umístění kapitoly 1.5 "Záznam dat" je poněkud nelogické; popisuje postup experimentu na izolovaných srdcích, poskytující výchozí data, ale nachází se v kapitole 1, "Variabilita srdečního rytmu". Na základě názvu kapitoly 2 "Záznam a předzpracování HRV" by bylo možné se domnívat, že náleží sem, nicméně oponent je toho názoru, že ještě vhodnější umístění by bylo před kapitolou 5 či v ní, mimo části teoretického úvodu. Samotná analýza HRV oběma požadovanými způsoby je podrobná a precizní, včetně následného statistického vyhodnocení. Zde (na str. 43) se nachází poněkud matoucí tvrzení, že nulová hypotéza Wilcoxonova testu je, cituji: "testované hodnoty jsou náhodné, neexistuje mezi nimi vztah". Výsledek testu je ovšem interpretován správně. Čtenáře poněkud zmate popisek u tabulky 6.2, kdy název uvedený v těle tabulky neodpovídá popisku. Dále, ačkoliv mají všechny veličiny v tabulkách uvedeny jednotky, v grafech chybějí. Sada spektrogramů na stranách 45-51 pak ukazuje, že v daném případě neexistuje kritérium umožňující identifikaci ischemie podle spektrogramu. Není však zřejmé, jak spektrogramy srovnat zcela dokonale - všem chybí informace o rozsahu hodnot, tedy mapování barevné škály na číselnou osu. Celkovým výsledkem podrobně dokumentované práce je informace, které statistické ukazatele odvozené ze signálu časové oblasti umožňují zjištění globální ischemie. Pro spektrogram se ukazuje jako použitelná pouze metoda zjištění celkové energie v určitém frekvenčním pásmu.
eVSKP id 65415