KLÍMOVÁ, M. Automatická detekce mikroaneurizmat ve snímcích sítnice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Během řešení se autorka dostavovala na konzultace především v druhé polovině semestru. Na konzultace se připravovala, diskutovala konkrétní kroky práce a pracovala intenzivně a systematicky. Implementaci postupů v prostředí Matlab zvládala bez výrazné pomoci. Dosažené výsledky hodnotím jako kvalitní. Zhodnocení výsledků však poměrně stručné a v jednom případě i chybné. Dosažená hodnota průměrné specificity metody totiž ve srovnání s prezentovanými výsledky není zřejmě správně určená. Studentka nicméně prokázala, že je schopna vypracovat práci na dostatečné úrovni pro udělení titulu bakalář. Práce byla dokončena v požadovaném termínu a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením 85/B.
Bakalářská práce studentky Markéty Klímové se věnuje detekci mikroaneurizmat ve fotografiích očního pozadí. V teoretické části autorka popisuje anatomii lidského oka a dále rozebírá jeho poškození onemocněním diabetes mellitus, zejména pak vznik mikroaneurizmat. Autorka se seznámila s mezinárodním projektem pro detekci mikroaneurizmat Retinopathy Online Challenge a zpracovala literární rešerši z této oblasti, k čemuž využila relevantní odbornou literaturu. Tuto část práce lze, až na několik nepřesností a nesprávných překladů odborných termínů (např. metoda rostoucích regionů), označit za poměrně kvalitní. Praktická část práce se zabývá vlastní detekcí mikroaneurizmat, k čemuž byla zvolena vhodná metodika (určení kandidátů pomocí přizpůsobené filtrace a jejich následná klasifikace), ovšem její provedení vzbuzuje několik otázek. Volba nízkého prahu pro prahování výsledků přizpůsobené filtrace (i když je v práci dobře odůvodněna) a poměrně vysoký počet falešných kandidátů na mikroaneurizmata ukazuje na ne úplně vhodnou volbu impulzních charakteristik a případně na možnost použití odlišného typu přizpůsobeného filtru. Pro klasifikaci zbylých kandidátů byl použit pouze jeden příznak (z 12 testovaných), přičemž o přítomnosti mikroaneurizmatu bylo rozhodnuto pouze jeho prahováním. Lze předpokládat, že pokud by se některou z pokročilejších metod klasifikovaly vektory všech dvanácti příznaků, byly by výsledky mnohem kvalitnější. Značně nejasný je také způsob, jakým autorka provádí vyhodnocení dosažených výsledků. Popis metodiky vyhodnocení výsledků je vágní a místy nesrozumitelný a deklarovaná průměrná specificita metody (97,91 %) je v rozporu s výsledky detekce uvedenými na obr. 6.1. Po formální stránce je práce, až na drobné nedostatky (citování prezentací k přednáškám a neocitovaný vzorec 5.2.), v pořádku. 70b – C.
eVSKP id 65393