RICHTER, F. Energeticko-ekonomická optimalizace parametrů tepelné izolace moderních rodinných domů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2013.

Posudek vedoucího

Jaroš, Michal

Práce se zabývá energeticko-ekonomickým posouzením tepelně-izolačních vlastností dvou nově realizovaných rodinných domů. Na základě jejich celoroční energetické simulace v programu TRNSYS, včetně započtení vnitřních a solárních zisků, určil autor potřebu tepla a chladu, nutnou k udržení přiměřeného vnitřního prostředí. Zpracoval celkem 16 variant řešení, které umožňují posoudit vliv tloušťky izolace obvodových konstrukcí, kvality otvorových výplní a nastavené vnitřní teploty. Autor pracoval na diplomové práci samostatně a iniciativně, její obsah chodil pravidelně konzultovat. Rovněž práci se simulačním programem zvládl velmi dobře. Jako jediný vážnější nedostatek se jeví menší schopnost autora formulovat jasné a logicky zdůvodněné závěry. Práce má přesto dle mého názoru velmi dobrou odbornou úroveň; rovněž po formální stránce splňuje všechny požadavky. Proto ji doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Hejčík, Jiří

Předložená diplomová práce Bc. Filipa Richtera obsahuje celkem 85 stran textu včetně tabulek, grafů a obrázků, 4 výkresové přílohy a vybrané simulace na vloženém CD. Zadáním práce bylo provést energeticko-ekonomickou optimalizaci parametrů tepelné izolace moderních rodinných domů. Práce je rozdělena celkem do 9 kapitol. Po úvodní kapitole se autor v následujících dvou kapitolách věnuje tepelně technickým vlastnostem stavebních materiálů a dotačnímu programu Nová Zelená úsporám. Další kapitola popisuje dva hodnocené objekty. Prvním je zděná stavba umístěná v obci Studénka a druhým objektem je dřevostavba, nacházející se v ostravské městské čtvrti Pustkovec. Následná kapitola popisuje realizované energetické simulace, kdy pro každý objekt student provedl 16 simulací, lišících se v parametrech izolace objektu, použitých okenních výplních, vnitřní teplotě objektu a způsobu větrání objektu. Výsledky simulací autor uvádí v další kapitole. Další dvě kapitoly autor věnuje posouzení jednotlivých faktorů na spotřebu energie, ekonomickému posouzení zateplení a diskuzi výsledků. Po té následuje souhrnná závěrečná kapitola. Práce je dále doplněna seznamem použitých zdrojů, seznamem použitých symbolů, seznamem obrázků, seznamem tabulek a seznamem příloh. K vlastní práci mám následující připomínky a poznámky: - práce je psána na velice zajímavé a aktuální téma. Student přistoupil aktivně ke zpracování simulací a definici okrajových podmínek. Bohužel se již málo věnoval vyhodnocení výsledků simulací a prezentované výsledky tak spíše vytvářejí další otázky, než dávají odpovědi. - chybí mi splnění posledního cíle zadání, který zní:“ Formulujte závěry pro uvedené typy objektů.“ Očekával bych jednoznačně formulované závěry (2 – 3) pro každý typ staveb. - nejsou mi jasné nastavení simulací, zejména parametry větrání a infiltrace (str. 42). - porovnání spotřeb energií na vytápění pro dvě vnitřní výpočtové teploty je sice zajímavé, ale zbytečné vzhledem k tématu práce. Kdyby byl čas věnovaný těmto simulacím využit k pořádnému vyhodnocení výsledků, udělal by autor lépe. - na str. 50 autor uvádí:“ Na energetickou náročnost chlazení zděné stavby měla převažující vnitřní výpočtová teplota vliv v řádu jednotek kWh/a, proto byly posuzovány pouze vlivy parametrů izolací a výplní stavebních otvorů.“ Toto přece musel autor očekávat, když je chlazení řízeno teplotou 26 °C, která je v interiéru chlazením udržována. - chybí celková roční spotřeba energie (topení + chlazení) pro jednotlivé varianty. - chybí mi bližší vyhodnocení a rozbor výsledků indexu PMV. Nemyslím si totiž, že by někdo chtěl mít v domě s chlazením index PMV = 2. - na str. 73 diplomat uvádí: „Pokud přihlédneme k životnosti izolačních materiálů. Která se pohybuje v rozpětí 30 až 50 let v případě polystyrénu a minerální vlny [25], ukazují se jako neefektivně vynaložené náklady, kdy doba návratnosti investic přesahuje 30 let (tab. 5.29 tab. 5.32).“ Pokud je myšlena ekonomická efektivnost, tak je toto tvrzení nesmyslné, neboť při návratnosti rovné životnosti nedochází ke generaci zisku. Celkové hodnocení práce Práce je po grafické stránce na průměrné úrovni. Výše uvedené nedostatky mírně ovlivňují celkovou úroveň předložené diplomové práce. Diplomant však prokázal, že dovede aplikovat poznatky získané v průběhu studia a je schopen samostatné inženýrské činnosti. Předložená diplomová práce svým rozsahem a úrovní zpracování splnila požadavky zadání a proto ji doporučuji k obhajobě před komisí pro závěrečné zkoušky v oboru Technika prostředí.

eVSKP id 63744