HALUZA, Z. Nepřímý odporový ohřev [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Bakalářská práce zaměřená na nepřímý odporový ohřev je v první části věnována důležité teorii související s danou problematikou, tj. způsobům přenosu tepla, přímému a nepřímému odporovému ohřevu. Druhá část práce je věnována výpočtu návrhu odporové pece. Nejprve je obecně popsán způsob výpočtu a následně realizován výpočet pro konkrétní zadání. Bakalářská práce je dobře strukturovaná, ve výpočetní části ale chybí provázanost s teoretickou částí, např. formou odkazů na rovnice uvedené v teoretické části. K bakalářské práci mám následující připomínky. Vedle formálních chyb, např. chybějící čárky v souvětí, popř. neúplný seznam použitých symbolů, je uvedena špatně jednotka rezistivity v kap. 9.2.6 ve výpisu veličin a ve vztazích (9.118)-(9.120), ale výsledky výpočtů jsou správně. V práci se značí teplota třemi různými způsoby, ale naopak měrné skupenské teplo tání a součinitel sálání mají stejné označení. Počet desetinných míst ve výpočtech, např. u termodynamické teploty ve vztahu (9.106), je nadbytečný. Anglický překlad výrazu elektrotepelná technika není v abstraktu správně. Bakalářská práce splňuje zadání ve všech bodech, a proto ji doporučuji k obhajobě. Doplňující otázky: 1. Jaká jednotka musí být uvedena u rezistivity ve výpočtu v kap. 9.2.6? 2. Na Obr. 3-2 jsou teploty T1 a T2 nevhodně umístěny. Co vyjadřují? 3. Obr. 4-1 by měl být doplněn podle textu pod obrázkem. Z obrázku není patrné, jaké jsou teploty T1 a T2 vzhledem k Tp1 a Tp2. Jak se mění teplota v rovinné stěně a jak ve válcové stěně?
V bakalářské práci se student zaměřuje na základní výpočet kelímkové pece se zaměřením na tepelný výpočet. Práce se sestává z teoretického úvodu do přenosu tepla, z teoretického tepelného výpočtu kelímkové pece a následného dosazení reálných hodnot. Předložená práce je dobře strukturovaná, jednotlivé části na sebe logicky navazují, zpracovává téma v celém rozsahu. Práce nicméně vykazuje nedostatky zejména ve stylistice a pravopisu. Nachází se zde relativně velké množství překlepů, často chybí čárky mezi větou hlavní a větou vedlejší, popř. větou vloženou. Velký nedostatek spatřuji také ve stylistice textu, kdy formulování vět bývá zkratkovité, jejich význam je někdy hůře pochopitelný, popř. text sklouzává až k populárně naučnému stylu psaní (viz větu „Proč vzniká teplotní skok?“ na str. 19). Problematické je občas i značení veličin, kdy význam veličin není jasně definován nebo se dokonce neshoduje se Seznamem symbolů a zkratek. V rovnici 9.37 je například uvedena veličina cs, dle Seznamu symbolů a zkratek se má jednat o tepelnou kapacitu, ve skutečnosti se jedná o měrné skupenské teplo tání, což ovšem není uvedeno ani v textu ani v Seznamu symbolů a zkratek. Dalšími případy je například rovnice 9.44 – je zde zaveden nejednoznačný pojem „sálání“, který také není nikde v textu řádně vysvětlen. Tyto a další nedostatky taktéž zhoršují srozumitelnost textu. Z hlediska použité literatury je na diskutabilní, zda celkový počet citací (12) je dostačující, obzvláště s přihlédnutím k faktu, že tři z nich jsou z neověřeného zdroje (wikipedie). Také není jasné, na základě jakého vzoru, normy či vlastního postupu je výpočet proveden. Není tedy možné rozhodnout, zda je práce v něčem nově přínosná. Závěrem je možné konstatovat, že práce je ve své podstatě dobrá a odpovídá znalostem studenta třetího ročníku bakalářského studia. Je ji možno využít jako základ pro diplomovou práci např. v případě, že by nebylo použito značných zjednodušení, jak je tomu teď. Její kvalitu ovšem zhoršuje forma zpracování obsahující velké množství nejasností a formulací, které neodpovídají charakteru práce. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 65933