PAVLIKOVSKÝ, V. Využití reverberátorů pro úpravu akustiky prostoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Práce je zaměřena na elektroakustické systémy, které umožňují měnit dobu dozvuku v uzavřeném prostoru. V teoretické části práce je přehledně uveden vývoj těchto systémů, jejich rozdělení, vlastnosti a omezení spolu s příklady komerčních systémů. Praktická část práce je zaměřena na implementaci reverberátorů, tato část je zpracována hierarchicky od popisu vlastností a základních stavebních jednotek po výsledné tři typy složitějších struktur reverberátorů, které byly vybrány pro implementaci v prostředí Matlab. Jako zástupce unitárních reverberátorů diplomant zvolil Jotovu strukturu, na kterou se podrobněji zaměřil. Všechny body zadání byly splněny. Student přistupoval k řešení diplomové práce zodpovědně a se zájmem. Docházel na konzultace a samostatně zpracovával praktickou část, tedy problematiku reverberátorů, v prostředí Matlab. Za účelem snadnějšího ovládání a testování implementovaných algoritmů byla vytvořena i grafická uživatelská rozhraní pro jednotlivé struktury reverberátorů. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni. Vytýkám jen v některých případech nejednotně značenou dobu dozvuku, několik překlepů (např. špatná citace literatury v obrázku 2.3) nebo neokomentovaný segment kódu na straně 50. V interpretaci praktických výsledků je místy nevhodně zvolený formát grafu (hlavně osy y), který prezentuje simulovaná data. Analýze simulovaných výsledků by také měl být věnován větší prostor.
Tato práce, zaměřena na využití reverberátorů pro úpravu akustiky prostorů je rozdělena na pět částí. Za ne moc vhodnou považuji strukturu rozvržení částí práce. Není zde žádné odlišení mezi teoretickou a praktickou částí. V práci je přehledně a podrobně popsána problematika implementace reverberátorů a taky se student věnuje několika komplikacím, které tuto implementaci provází (stabilita a kolorace). Dále jsou zde popsány různé existující a fungující implementace reverberátorů dle jejich typu. Student přehledně popisuje různé přístupy pro jejich realizaci. Teoreticky je tato práce zpracována na velmi dobré úrovni. Studentovi lze po formální stránce v práci vytknout až příliš časté překlepy a množství gramatických chyb, nebo chyb špatným skloňováním slov. Práce je psaná ve slovenštině, ale místy se tam vyskytují pojmy špatně přeložené z češtiny nebo pojmy zkomolené (zosílenie, kmitočet, dolná priepustnosť apod.). Taky se tam objevují nejednoznačnosti indexů proměnných (někde jsou dané indexy s kurzívou, jindy ne). Nesouhlasím s označováním jednoduché zpožďovací linky jako filtru. Na obr. 4.3 a) není zobrazená impulzní odezva. Také v grafech, které zobrazují impulzní odezvu, by bylo lepší uvádět na ose x namísto času pořadí vzorků. Za zmatečné bych označil popisky y-ové osy na obrázcích 5.10, 5.11, 5.12, 5.13, 5.14 a 5.15. Nedostatkem je taky neuvádění zdrojů, odkud byly převzaté některé obrázky (mám na mysli obrázky s blokovými schématy reverberátorů). V páté kapitole jsou popsány různé konkrétní implementace reverberátorů, které autor převzal od jejich autorů a je zde popsán popis jejich implementace v prostředí Matlab. Co této práci naprosto schází, je diskuze výsledků, podrobnější popis výsledků simulací, v ideálním případě doprovázen jednoduchými poslechovými testy (i třeba jen s menším počtem posluchačů). Více prostoru mělo být v práci věnováno popisu funkčnosti reverberátorů, jak jejich nastavení působí na celkový dojem, jak se jeví jimi simulovaná sekundární místnost apod. V takovéto formě práce působí jen teoreticky s malým vlastním přínosem. Cíle práce byly splněny v plném rozsahu, proto na základě výše zmíněných nedostatků navrhuji hodnocení 81 bodů B.
eVSKP id 66707