MUCHA, M. Moderní směrové způsoby reprezentace obrazů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Zadání práce považuji za splněné jenom z části. Student aktivně pracoval pouze v posledním měsíci. Tento časový výpadek měl velký vliv na výsledný tvar práce. O povrchním prozkoumání problematiky svědčí zejména způsob, jakým byly zpracovány dostupné teoretické poznatky. V teoretické části chybí jednotný způsob porovnání metod z různých hledisek vyjmenovaných v zadání. V práci také figurují neúplné podmínky, např. vztah (3). V praktické části je porovnán velký počet obrázků různého charakteru, pomocí kterých lze jednoznačně vyvodit vhodnost metod pro kompresi, resp. odstranění šumu. Pro označení vlastních funkcí přeformulovaných v programu Matlab se použil nejméně vhodný způsob, na který byl student upozorněn několikrát. Až do předposlední verze vlastního přínosu diplomové práce trpěly přeformulované kódy kopírováním pasáží také z práce vedoucího této diplomové práce. Tento problém se vyřešil v konečné verzi změnou pojmenování vstupních a výstupních parametrů jednotlivých úkonů. Transformace Ripplet využívá nevhodný způsob omezení počtu transformačních koeficientů, na který byl rovněž upozorněn během konzultací. Vzhledem k těmto skutečnostem navrhuji hodnocení E/55.
Diplomová práce Bc. Martina Muchy je přehledem moderních metod reprezentací obrazů. Je to v souladu s úkoly specifikovanými v zadání. Práce od Úvodu po Závěr čítá 51 stran, které jsou často zaplněny obrázky. Text je vhodně členěn na kapitoly a jejich části. První část se nejprve věnuje opakování některých matematických konceptů a pak postupně uvádí teorii k jednotlivým metodám. Poslední část se zabývá implementací a porovnáním a interpretaci výsledků. Po jazykové stránce je práce na průměrné úrovni, dokud autor mluví „vlastními slovy“. Bohužel v částech, kde jsou popsány klíčové algoritmy, je zřejmé, že jde o těžkopádný překlad, pravděpodobně strojový. Jako příklad uvádím větu „...parabolická lokalizace do úhlů pomocí střihu operace.“ nebo výraz „hladina hluku v obraze“ (str. 17–18). Ze souvislostí je očividné, že autor některým částem toho, co vysvětluje, dobře nerozumí. K formální stránce: Není konzistence mezi značením (třeba proměnná N vystupuje v různém řezu v rovnicích a v textu). Je zde řada drobných typografických chyb. Reference nemají jednotný vzhled. Na CD jsou desítky funkcí. Ocenil bych, kdyby autor jasně určil, které převzal, které jsou jeho, a především který se má spustit, abych mohl replikovat jeho výsledky. Není uvedená verze Matlabu, v níž bylo provedeno testování. Některé obrázky by potřbvaly zvětšit, jelikož zcela unikají potřebné detaily. K faktické stránce: Nejpřínosnější je na práci fakt, že autor věnoval úsilí a čas a udělal sbírku různých transformací a zprovoznil je. Teorie za některými transformacemi je poměrně náročná, takže je pochopitelné, že text obsahuje nejasná vysvětlení i některé chyby. Co by ale absolventovi mělo být jasné, jsou úplné základy lineární algebry – už na str. 2 a 3 jsou definice báze apod. nepřesné. Na str. 3 se objevuje věta „Příkladem neobvyklých prostorů můžeme uvádět n-tice reálných či komplexních čísel“, přitom tyto prostory jsou v inženýrské oblasti naopak ty nejčastější. Student si plete lineární závislost s nezávislostí (str. 4). Na str. 6 se v jednom vzorci vyskytuje „i“ jako imaginární jednotka a hned vedle něj to stejné „i“ jako průběžný index. Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům navrhuji hodnotit práci pana Bc. Martina Muchy 60 body.
eVSKP id 66705