KILIANOVÁ, J. Aktivace pionýrských tábořišť [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2013.
Jana Kiliánová ve své diplomové práci předkládá komplexní řešení sílící problematiky úpadku edukativního procesu na celostátní úrovni a neschopnosti vzdělávacích institucí reagovat na proměny společnosti s nástupem digitálního věku. V úvodu autorka nemilosrdným srovnáním poměřuje proměny zájmů, míru dohledu, zručnosti a času stráveném venku posledních čtyř generací v protikladu neměnné stálosti edukativního procesu. Následné srovnání v celosvětovém měřítku bolestivě ukazuje postupný pokles úrovně vzdělanosti nejmladší generace. Porovnáním systémů školství zemí v čele tabulky spolu s časem ověřenými alternativními procesy vzdělávání Kiliánová získává základní stavební kameny obrozené pedagogiky - získávání vlastních zkušeností, prolínání jednotlivých předmětů, volnost a pohyb v přírodě, které následně vkládá do husté republikové sítě někdejších pionýrských tábořišt. Tato se stávají nedílnou součástí místních škol a v celoročním provozu pak poskytují žákům prvních stupňů reálné uplatňování získávaných vědomostí. Těžiště diplomové práce následně spočívá k konkrétní aplikaci výše uvedených teoretických východisek do prostoru bývalého pionýrského tábora při Bojanovicích u Znojma, se kterým má autorka ve svém dětství vlastní prožitou zkoušenost. Výuka jednotlivých předmětů není omezena na plochu původního tábora, ale vyplňuje přilehlou krajinou situaci s integrací dílčích přírodních akcentů. Veškerý provoz areálu vč. údržby, přípravy pokrmů, úklidu atp. je zabezpečen dětmi za účasti vychovatelů. Jana Kiliánová ve své práci jedinečným způsobem propojuje aktuální trendy v edukativním procesu prestižních např. švýcarských škol se specifickým dědictvím naší vlasti.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | soustavný, tvůrčí |
Bakalářka Jana Kilianová pojednává ve své diplomové práci velmi ojedinělé a doposud odbornými kruhy minimálně vnímané téma „Aktivace pionýrských tábořišť“. Přitom se jedná o útvary a prvky krajinné architektury, které podle výsledků analýz DP pokrývaly kobercovitě celé území České republiky. Z urbanisticko-společenského hlediska v době svého největšího rozvoje tábořiště nedílně spoluvytvářely oživený a „dětským rejem“ občerstvený charakter našeho venkova a přírody v letních měsících. Z tohoto úhlu pohledu vnímám diplomový projekt jako významný a „pionýrský“ počin. Musím ocenit neobvykle široký záběr analýzy a přípravné části projektu, který J. Kilianová zpracovala s vysokou pečlivostí a maximální hloubkou záběru. Jde o precizní historiografickou, sociálně-společenskou a filozofickou analýzu, která svým edukativním rozsahem vysoce přesahuje rámec analytické části diplomového projektu studenta architektury. Autorka dále vytvořila odvážnou ideu, scénář a program pobytu dětí prvního stupně základních škol v přírodě a za tímto účelem architektonicky přizpůsobuje původní pionýrský tábor a jeho okolí novému celoročnímu využití. Práce dokládá schopnost autorky uplatnit se v profesi. Její analytická část svým edukativním rozměrem vysoce přesahuje rozsah DP. Stanovení vize a libreta nového využití komplexu sympaticky harmonizuje se zvolenou formou a konstrukcí architektonicko – urbanistického řešení „aktivovaného tábořiště“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Autorka vybrala z plošného přehledu původních pionýrských tábořišť v ČR tábořiště Bojanovice v okrese Znojmo. Do stávajícího areálu a okolní přírody umístila nové objekty tak, aby komplex sloužil k celoročnímu využití pro opakované týdenní školní pobyty dětí s výukou v přírodě. Místo je dopravně obslužné z 2 km vzdálených Bojanovic. Urbanismus původních i nově navržených objektů je volen vhodně z hlediska pěší dostupnosti a terénně i motivačně vhodných míst pro výuku jednotlivých školních předmětů. Otázkou zůstává přesun dětí s lehce omezenou schopností pohybu. Dispozice objektů areálu je logická a funkčně vhodně doplněna novými objekty a sportovním hřištěm. | |
| Architektonické řešení | A | Architektonický koncept základny citlivě reaguje na původní tvarosloví táborových staveb, reflektuje s ním sedlovými střechami, formou a drobným měřítkem architektonického detailu. Nové objekty pro výuku v okolní lesnaté krajině jsou navrženy šetrně k přírodnímu prostředí jako jednoduché dřevostavby s plochými střechami tak, aby s krajinou splývaly a tím umocnily obsah svého poslání, ne vlastní existenci. | |
| Provozní řešení | B | Dispoziční řešení objektů je v podstatě optimální. V nově navrženém lesním pavilonu „Matematika“ je dispozičně složitě dostupná obsluha přímotopu-kamen na pevná paliva. V pavilonu „Přírodověda“ a „Vlastivěda“ není řešeno sanitární vybavení. V objektu „Pěstitelské práce“ by bylo vhodné doplnit vybavení výlevkou-místem pro umývání pracovních pomůcek a nářadí. | |
| Technicko konstrukční řešení | A | Konstrukční řešení plně odpovídá jednoduchosti pojetí provozu a dispozic jednotlivých budov, zvolené řešení konstrukční technologie dřevostaveb u nových pavilonů je pro přírodní prostředí komplexu přínosné a ekonomicky uchopitelné. Na zvážení je nevyužitá možnost použití suchých záchodů u lesních pavilonů. Ve společenském sále by bylo konstrukčně možné zvýšení kapacity sálu vyřešením eliminace středového sloupu před podiem. | |
| Formální úroveň | A | Grafické zpracování je na velmi vysoké úrovni. Malou nedokonalost způsobilo provedení tisku, kdy některé půdorysy a legendy jsou hůře čitelné. Celkově je práce graficky a obsahově velmi zdařilá. |
eVSKP id 64420