JANSA, V. Pevnost pájených spojů na keramických substrátech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Problematika bezolovnatého pájení v ochranné atmosféře a testování bezolovnatých pájených spojů pomocí mechanické zkoušky střihem byla předmětem prováděné bakalářské práce. Ze zadání vyplýval úkol prostudovat v krátké době náročnou teoretickou oblast bezolovnatého pájení od používaných materiálů přes způsoby pájení až po testování spoje pomocí mechanických zkoušek. Tyto teoretické části zpracoval student Vojtěch Jansa zcela samostatně s použitím jím vybrané i vedoucím doporučené literatury, kterou dovedl užít při zpracovávání praktické části bakalářské práce. V úvodu praktické části práce se student zabývá návrhem a výrobou testovacího substrátu pro testování bezolovnatých pájených spojů na keramických substrátech pomocí testu střihem. Student sám navrhl topologii testovacího substrátu a metodiku a parametry testování spojů V další části práce tento test uskutečňuje a vyhodnocuje. Substráty student vyrobil při různé koncentraci zbytkového kyslíku v atmosféře. Na závěr student vyhodnocuje a porovnává informace o mechanických pevnostech spojů ze vzorků bezolovnatých a olovnatých spojů s ohledem na velikost součástek a koncentraci kyslíku. K vlastnímu experimentu přistoupil student velmi zodpovědně. I přes značnou časovou náročnost testů se studentovi podařilo získat informace o chování pájených spojů v závislosti na ochranné atmosféře. Bohužel, z důvodu této časové náročnosti bylo možné změřit u olovnaté pasty jen některé vybrané koncentrace zbytkového kyslíku v atmosféře, které pak byly v práci porovnány. Student Vojtěch Jansa přistupoval po celou dobu k bakalářské práci velmi zodpovědně a jeho práce byla samostatná a intenzivní. Student si sám zajišťoval jím vybranou nebo vedoucím doporučenou literaturu a přicházel s nápady na zlepšení topologie testovacího substrátu, které následně zcela samostatně navrhnul. I přes značnou časovou náročnost prováděných testů splnil student zadání v plném rozsahu a bakalářská práce odevzdána ve stanoveném termínu. Student se účastnil schůzek s vedoucím práce v dohodnutých termínech, průběžně popisoval stav bakalářské práce, samostatně přicházel s návrhy řešení problémů a tyto konzultoval s vedoucím. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhuji hodnocení bakalářské práce podle klasifikační stupnice: Výborně A (95 bodů)
Bakalářskou práci studenta V. Jansy lze rozdělit na dvě hlavní části. V první teoretické části student postupně seznamuje čtěnáře s výsledky rešerše týkající-se zejména bezolovnatého pájecího procesu. Rozbor se týká pájecích materiálů (pájky, pasty, tavidla..) a jejich vlasností. Probrány jsou i metody strojního pájení a využití dusíkové ochranné atmosféry. Opomenuty nezůstaly ani parametry nosných substrátů a zmíněna je i spolehlivost pájených spojů a některé metody užívané k jejímu zkoumání. Některé části by jistě šlo rozebrat mnohem podrobněji (namátkou Al2O3, LTCC), pro práci to ale není klíčové. V druhé části se již student věnuje experimentům. V souladu se zadáním navrhnul testovací substráty, které dál při testech využíval. Následuje popis práce s experimentálním zařízením pro pájení v kontrolované atmosféře a popis vyhodnocení kvality pájených spojů včetně trhacích zkoušek na zařízení Nordson Dage. Výsledky testů jsou zpracovány do tabulek i grafů a doplněny, podobně jako další části práce, vhodnou obrazovou dokumentací. Podrobnější výsledky se nacházejí v příloze a celá práce je vhodně shrnuta v závěru. V práci se objevují některé drobné nepřesnosti, např. na str. 32 - "Použita byla stříbrná pasta CSP od výrobce Conductive Paste", přičemž výrobcem je jihokorejský CSC - Chang Sung Corp. Návrhový program, zmíněný několikrát v práci, nemá jméno "Eagel", atd. Neuškodil by také podrobnější popis použitých zařízení včetně sítotisku. U trhání například uvést šířky hrotů testeru použité pro jednotlivé velikosti součástek. Aktuální vybavení laboratoře bohužel neumožňuje dosažení vyšší přesnosti všech použitých procesů. Zejména u nanášení pájecích past, nebo osazování součástek lze pozorovat určité rezervy. V rámci možností je přesto práce na dobré úrovni. Pomohla ověřit některé teoretické předpoklady a jistě přináší i nové informace o kombinaci bezolovnatého pájecího procesu s kontrolovanou ochrannou atmosférou, z čehož plynou nové výzvy pro další výzkum. Proto práci doporučuji k obhajobě s návrhem hodnocení 88b (B). Zároveň by bylo vhodné v tomto tématu dále pokračovat se statisticky rozsáhlejšími experimenty např. v rozsahu diplomové práce a k nanášení pájecích past použít zařízení s adekvátní opakovatelností tisku pasty.
eVSKP id 66884