STEHLÍK, O. Dvoukanálový laboratorní zdroj [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student se rozhodl pro vlastní potřebu realizovat dvojitý laboratorní napájecí zdroj. Jelikož jsou oba kanály čísti zdroje galvanicky propojené prostřednictvím řídicích obvodů, nelze je zařadit do kaskády pro zvýšení výstupního napětí, proudu či realizaci symetrického zdroje, což považuji za hlavní nevýhodu zdroje. Oproti běžným zdrojům je také poněkud omezen jeho napěťový a proudový rozsah. Obvodové zapojení zdroje je dílem studenta. Základem je operační zesilovač s napěťovým referenčním obvodem, který ve zpětnovazebním zapojení budí dvojici tranzistorů v Darlingtonově zapojení. Jako akční člen je použit jediný výkonový tranzistor, což sice klade vyšší nároky na jeho parametry, ale zjednodušuje konstrukci zdroje. Pro funkci proudového omezení je použit snímací rezistor s velmi malým odporem v kladné větvi zdroje ve spojení se specializovaným obvodem pro snímání proudu v horní větvi (high-side current sense). To opět zjednodušuje zapojení za cenu použití méně běžného integrovaného obvodu. Zobrazení výstupních veličin (napětí a proudu) zajišťují zakoupené moduly napájené z pomocného zdroje. Zdroj se studentovi podařilo kompletně oživit a změřit jeho parametry, které splnily stanovené požadavky. Realizaci otestoval se dvěma typy výkonových tranzistorů, oba se ukázaly jako vyhovující. Výhradu mám ke grafu potlačení zvlnění napětí na výstupu stabilizátoru (zdroje), kde je u osy potlačení uvedeno záporné znaménko (činitel má kladnou hodnotu). Navíc by mělo být uvedeno, že jde o hodnotu pro kmitočet 100 Hz. K nedostatkům práce tak patří absence měření a optimalizace dynamických parametrů zdroje (stability zpětné vazby). Po formální stránce je práce na dobré úrovni.
Bakalářská práce se zabývá návrhem a realizací dvoukanálového laboratorního napájecího zdroje s proudovým omezením. Součástí návrhu měl být výběr vhodných součástek, kompletní realizace zdroje a ověření jeho vlastností měřením. Práce má rozsah 33 stran + 19 stran příloh. První 4 kapitoly o rozsahu 13 stran se věnují obecné problematice napájecích zdrojů, popisu základních používaných bloků a vysvětlení jejich principů. I když je tato úvodní část práce dobře zpracována, zabíhá někdy až do přílišných detailů a mohla být o něco stručnější. Po zevrubném porovnání vlastností lineárních a spínaných zdrojů se student rozhodl pro koncepci zdroje lineárního, kdy položil důraz především na minimální zvlnění výstupních napětí. Kapitola 5 se zabývá vlastním návrhem dvojkanálového laboratorního zdroje s regulovatelným výstupním napětím 2 × 0 až 25 V / 2 A. Návrh vychází z blokového schématu na obr. 5.1, kdy jsou podrobně diskutovány jednotlivé bloky zdroje, vše pak realizováno na bázi vhodných integrovaných obvodů. Popis je doprovázen potřebnými výpočty hodnot externích prvků pro dosažení požadovaných parametrů. V této části mi chybí diskuze ohledně volby síťových transformátorů, není proveden ani jejich návrh, ani není uvedeno (alespoň v příp. hlavního toroidního transformátoru), o jaký typ se jedná. Zvláštní pozornost je pak věnována volbě výkonového tranzistoru stabilizátoru s ohledem na ztrátový výkon a návrhu jeho chlazení. Měření vlastností navrženého zdroje je předmětem poslední kap. 6. Uvedené zatěžovací charakteristiky sice prokazují dostatečnou tvrdost zdroje, není z nich ale patrná funkce omezení proudu, která byla diskutována v návrhové části. Tato funkce není ověřena ani počítačovou simulací. Nebyla měřena teplotní stabilita zdroje, ačkoli je avizována v nadpise kap. 6.3, měření časové stability do pouhých 20 min. se mi nezdá příliš průkazné. Práce mohla být doplněna některými počítačovými simulacemi, i když tyto nebyly explicitně uvedeny v zadání. Po formální a grafické stránce je práce na dobré úrovni, nedostatky lze spatřovat v používání nevhodného symbolu pro násobení ve vzorcích, nejednotnost stylů při psaní veličin a fyzikálních jednotek ve vzorcích a v textu, chybějící odkazy v textu na většinu obrázků, několik gramatických chyb aj. V závěru chci konstatovat, že student dle mého názoru zadání bakalářské práce splnil. I přes vytýkané nedostatky prokázal dostatečné návrhářské schopnosti odpovídající úrovni bakalářského stupně studia. Navrhuji hodnocení B/82 bodů.
eVSKP id 65841