HOŘÁK, J. Procesorem řízený záložní zdroj [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student pracoval na vlastním zadání, což se pozitivně projevilo na celé práci. Od zadání projektu se zcela samostatně věnoval návrhu a konstrukci cílového zařízení - záložního zdroje s výstupem USB. V posledních letech jsou tyto konstrukce poměrně populární, nicméně tato varianta vyniká tím, že je jak dobře propracovaná, tak plně funkční a přitom konstrukčně nenáročná. Samotnou práci kazí řada slangových a hovorových výrazů, neobratné vyjadřování a mnoho formálních chyb. Ani formátování není zcela bez chyb a chybné jsou i některé křížové odkazy. V úvodu práce jsou diskutovány parametry různých typů akumulátorů. Autor bohužel v tomto srovnání vychází ze zastaralé literatury, některé parametry uvedené v tabulce 1 již dnes nejsou relevantní. Vzhledem k rychlému rozvoji v této oblasti by bylo správné provést vlastní analýzu na základě parametrů dostupných akumulátorů. Výčet různých typů konektorů USB v úvodu práce je poněkud banální, naopak postrádám zmínku o nutnosti vhodného zapojení rezistorů mezi datové a napájecí vodiče pro některá zařízení (Apple). Postrádám také diskuzi provedeného paralelního zapojení více článků bez balanceru, které nepatří ke standardním a patrně sebou nese jistá rizika. Na druhou stranu umožňuje modularitu zařízení (jednoduše lze odebírat nebo přidávat další články). I přes uvedené výtky považuji práci za velmi zdařilou.
Bakalářská práce se zabývala popisem a návrhem procesorem řízeného záložního zdroje pro napájení mobilních aplikací. Student si zvolil rozhranní USB, pomocí kterého bude připojovat mobilní zařízení. Technické řešení je na dobré úrovni a je podle uvedených informací funkční. Student vhodně volil použitelné a dostupné integrované obvody včetně jejich doporučených zapojení, které vedly k vytvoření funkčního celku. Co se týče samotné bakalářské práce, formální zpracování textu je podprůměrné, části textu jsou psány chaoticky a mnoho vět nedává smysl i díky velkému počtu překlepů. Autor používá neodborné výrazy (např. pojem "ideální zvlnění") a chybí teoretické poznatky ("Tranzistor převádí stejnosměrné napětí na střídavé napětí s kmitočty od desítek kHz až po MHz"). Teoretický rozbor je uveden pouze na sedmi stranách, použitá literatura je z části neodborná, některé zdroje nejsou v textu citované a dále některé odkazy na literaturu nejsou uvedeny dle normy. Číslování obrázků je v druhé polovině práce chaotické. V praktické části chybí podrobnější popisy parametrů (např. parametry použítého ADC, popis SPI,...), což velmi snižuje odbornou část bakalářské práce.
eVSKP id 65775