VÉLIM, J. Lokalizace zvukového zdroje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Diplomová práce je zaměřena na poměrně specifický problém odhalení larev dřevokazného brouka v dřevěných trámech. Student vhodně navrhl hw a zapojení jednotlivých částí a vše také otestoval. Menší výhrady bych měl ke způsobu nastavování zesílení. Mnohem preciznější přístup by si zasloužila část věnovaná výpočtu doby zpoždění mezi kanály pomocí korelace ve frekvenční oblasti. Jako hlavní problém vidím použití krátkých úseků, kde podstatnou část výsledku znehodnotí náběh a doběh korelace, což ústí v omezený rozsah kde je možno zpoždění detekovat. Přesto je ale třeba brát v potaz poměrně velký rozsah prací, které student zvládl (návrh hw, programování ARM procesoru, komunikaci s PC pomocí USB…), a specifičnost zadání, které moc nedovoluje inspirovat se nějakým existujícím řešením.
Diplomová práce Jana Vélima má za cíl postavit zařízení, které pomocí dvou mikrofonů umístěných na na obou koncích dřevěného trámu určí polohu škůdců vydávajících nepatrné zvuky někde uvnitř tohoto trámu. V první kapitole autor pěkně zpracoval problematiku šíření zvuku ve dřevě. Bohužel méně zabředl do problematiky zpracování zvukových signálů z více zdrojů a popsal jen vybraný algoritmus - korelace ve frekvenční oblasti. Detailní popis USB protokolu je v první kapitole, kdy ještě nebylo zmíněno k čemu bude sloužit, neuchopitelný. Jeho místo je spíše v přílohách. V další kapitole jsou popsány jednotlivé části navrženého zařízení. Nejen v této části práce autor velmi dobře používá obrázky a tabulky k vysvětlení toho, co se těžce popisuje textem. Díku tomu se jeho práce čte a chápe velmi rychle. Kapitola třetí popisuje firmware mikrokontroleru. Je vidět, že autor se s embedded prostředím dobře seznámil a vývoj firmware zvládl. Jako dobře míněnou radu bych upozornil na blokové schéma na obr. 3.4. Zatímco složitější převzaté algoritmy jako FFT jsou zobrazeny jedním blokem, jednoduchý vlastní algoritmus nalezení maxima je popsán třemi bloky se dvěma podmínkami. Úroveň detailu by měla být v rámci celého blokového diagramu stejná. Kapitola popisující PC aplikaci komunikující se zařízením nepřesvědčuje o tom, že to někdy fungovalo. Dá se to brát spíše jako promýšlený záměr. Např. tlačítko Kalibrace se objevuje jen zde a nikde jinde v práci se o kalibraci nic neuvádí. Poslední kapitola se zabývá testováním jednotlivých částí zařízení. Autor skvěle prověřil dílčí části, shrnul výsledky a podle nich odvodil očekávatelnou přesnost celého zařízení. Bohužel v práci chybí následující kapitola, která by ukázala použití a výsledky měření celého hotového zařízení, tedy měření na trámu dřeva a lokalizace škůdců v něm. I když autor neměl k dispozici trám napadený škůdcem, myslím, že použití jakéhokoliv dřevěného trámu, na který by jen někdo v určitém místě poťukal nebo pošrábal, mohlo ukázat funkčnost vyvinutého zařízení. Zadání práce nebylo zcela splněno. Jan Vélim přesto ukázal schopnost poradit si se zadáním z reálného světa, navrhnout zařízení skládající se z hotových komponent i z částí, které bylo třeba od počátku navrhnout a postavit. Inženýrské schopnosti předvedl především při testování dílčích částí zařízení shodnocení výsledků. Jeho diplomová práce je dobrá a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 65735