AUGUSTIN, S. Řídicí jednotka průmyslové vypalovací pece [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student ve své celkově zdařilé práci popisuje konstrukci řídicí jednotky vypalovací pece. Tu kompletně navrhl, realizoval, oživil a částečně otestoval. Z důvodu nedostatků v mechanické konstrukci není celé zařízení v plném provozu, což nepovažuji za podstatné. Oceňuji především jednoduchou koncepci jednotky (použití běžných součástek, softwarová realizace rozhraní USB...), dobře navržený plošný spoj a celkově kvalitní mechanické zpracování. Realizace počítala s použitím PSD regulátoru pro přesné nastavení teploty, což se nakonec sice v této aplikaci ukázalo nadbytečné, nicméně takto navrženou jednotku lze použít i v jiných, náročnějších aplikacích. K práci mám i kritické připomínky. V úvodu by bylo vhodné zmínit, že se jedná o modernizaci vypalovací pece (jak vyplývá z dalšího textu). Vzhledem k použití v průmyslovém prostředí by bylo vhodné rozhraní USB provést jako izolované. Dále jsou nedostatečně vysvětlena některá konstrukční rozhodnutí: jak jste zjistil, že pro provoz postačuje topný výkon 3 kW? Proč jste si vybral právě konkrétní 14b AD převodník (jistě existuje řada dalších typů)? Z předložené práce jsem nabyl dojmu, že ovládací software a firmware prozatím nejsou dokončeny. V práci se vyskytují i zavádějící tvrzení: zvlnění výstupního napětí spínaného stabilizátoru je do značné míry nezávislé na vstupním zvlnění, rozhodně nejde o katalogový údaj (hodnota kolem 60 dB). Dále zmíněná hodnota potlačení zvlnění u lineárního stabilizátoru je sice správná, ale platí pro kmitočty v oblasti 50-200 Hz. Dominantní složka zvlnění na výstupu spínaného stabilizátoru bude ale na kmitočtu 150 kHz, kde je potlačení podstatně menší. I po formální stránce má práce jisté rezervy. Číslování součástek ve schématu je nahodilé, některá schémata jsou téměř nečitelná a bylo by vhodnější je v textu nahradit blokovým schématem, v textu chybí odkazy na literaturu. I přes tyto nedostatky jde o nadprůměrnou práci.
Student v první části své práci navrhuje hardware, tato část obsahuje jak popis jednotlivých obvodů, tak i některé dílčí výpočty. S některými popisy funkce obvodů se bohužel nedá souhlasit (např. kapitola o RTC) a některé části mohly být řešeny jednodušeji, např. u zdroje pro 5V napájecí větev by mohlo být použito 5V spínaného stabilizátoru ze stejné rodiny, tj. LM2595S-5.0 namísto ADJ verze, kde by nebyl potřeba dělič ve zpětné vazbě. Celkový hardwarový návrh je zdařený, velmi univerzální a zajišťuje možnost přidání dalších funkcí pouze změnou v software. Část práce věnující se software je na rozdíl od předešlé dosti strohá a zaměřuje se pouze na popis komunikace s LCD a TWI, ukázku rámců při komunikaci s dotykovým displejem a měřícím převodníkem. Vlastní přiložený firmware (platí pro verzi „bc_3“, předchozí verze „bc_1“ je nepřeložitelná, jelikož obsahuje chyby syntaxe a nejsou přiloženy všechny hlavičkové soubory) nevyužívá všechny dostupné periférie na DPS (např. není využita paměť EEPROM a některá relé SSR) a např. obvod RTC je využit nezvyklým způsobem, kde na začátku spuštění pece jsou registry času nulovány a obvod je použit tedy jako čítač se zálohováním. Funkce přiloženého kódu bohužel neobsahuje některé funkce popsané v textu a závěru např. přenos teplotních profilů z PC, ale pouze odesílá naměřené teploty do PC. Z formálního hlediska je práce na dobré úrovni. I přes tyto výtky považuji práci za zdařilou.
eVSKP id 65746