BUREŠ, M. Generátor průběhu EKG signálu realizovaný mikrokontrolérem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Předmětem práce pana Michala Bureše je návrh a realizace přípravku generátoru vybraných průběhů EKG signálu. Pan Bureš se ve své práci seznámil s fyziologickým i patologickým průběhem EKG i s možnostmi jejich simulace. Seznámil se s matematickými i grafickými metodami a pro řešení vybral grafickou metodu. Provedl systémový návrh přípravku, sestavil elektrické schéma zapojení, navrhl desku plošných spojů a přípravek realizoval. Dále sestavil program pro mikrokontrolér. Pro diskuzi výsledků jsou vhodně předloženy obrazovky z osciloskopu, kde student srovnává průběhy generované jeho přípravkem s komerčním pacientským simulátorem. Po stránce obvodové se v práci vyskytují drobné chyby, které mohou omezit některé funkce (např. diody u ochrany proti defibrilačnímu impulzu). Dále, oprostím-li se od pozice vedoucího práce, bych jako nestranný čtenář zřejmě nepochopil, na základě čeho byly získány vzorky pro generování průběhu. Mimo tyto výhrady je práce velmi přehledná a srozumitelná. Student v ní bezesporu prokázal schopnosti vyřešit zadanou problematiku. Práci pana Michala Bureše hodnotím známkou "výborně" / A.
V první části práce student popisuje vznik signálu EKG, jeho vlastnosti a patologické stavy. Navazuje výčtem způsobů, jak signál EKG uměle generovat. V kapitole třetí prezentuje návrh a realizaci generátoru. Teoretická část je psaná věcně a s ohledem na dané téma. Z možností generování signálu EKG student vybírá metodu grafickou, která je nejjednodušší na realizaci. Jako jádro aplikace volí student procesor ATmega-644P s bohatou hardwarovou výbavou. Student zmiňuje, že je to nejvhodnější procesor z důvodu velké paměti. Volba menšího procesoru a externí paměti by dle mého byla vhodnější. Procesor má vestavěný PWM kanál, který by bylo možné použít pro generaci signálu přímo, bez použití D/A převodníků. Procesor také disponuje vestavěným analogovým komparátorem, který mohl nahradit použitý externí. Nevyužití těchto periférií svědčí o nezkušenosti konstruktéra, nejsou však zásadní chybou řešení. U použité přepěťové ochrany se domnívám, že zapojení není funkční, jelikož nebyly použity Zenerovy diody. Práce je logicky členěná a přehledně psaná. I přes drobné nedostatky je práce na slušné úrovni. Doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 65759