PODOLAN, L. Elektronický subsystém malého mobilního robotu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Bakalářská práce navazovala na předchozí projekt studenta. Na projektu spolupracoval se studentem Vítem Přecechtělem. Luděk Podolan byl zodpovědný především za mechanickou konstrukci, napájení, silovou elektroniku a řídicí systém malého mobilního robotu. Dlouhodobějším cílem týmu je vytvořit mobilní robot s kombinovaným dálkovým řízením a autonomním provozem. Student pracoval iniciativně, dobře pracoval s doporučenou literaturou a informačními zdroji, práci velmi často konzultoval. Práci doporučuji k obhajobě.
Zadání je koncipováno jako mírně náročné jak po odborné, tak i po časové stránce. Jednotlivé body zadání jsou splněny, student si ale jejich vlastní realizaci podstatně usnadnil použitím již hotových komerčních modulů (vývojový kit, nabíječka, modul H-můstku, …). Časová náročnost byla zvýšena současným použitím dvou různých platforem řídicích systémů. Znalosti studenta prezentované v textu bakalářské práce jsou podprůměrné. V práci postrádám hlubší rozvahu nad použitou koncepcí využívající dva řídicí systémy. Rovněž rozdělení jednotlivých úloh daným řídicím systémům není optimální. Např. vyhodnocení úhlu natočení hřídele motoru je přiřazeno jednomu řídicímu systému a plánovaná budoucí rychlostní regulace na základě této informace je koncipována do druhého řídicího systému. Způsob vyhodnocení úhlu natočení hřídele motoru je implementován pro jiný typ enkodéru, než který je autorem použit. Autorem implementované řešení je pro inkrementální typ enkodéru, v robotu jsou ale použity absolutní enkodéry, z kterých lze údaj o natočení získat buď využitím sériového rozhraní, nebo vyhodnocením střídy obdélníkového signálu a nikoliv sumací počtu impulsů. Přenos informace do řídicího systému o úhlu natočení měřený použitými absolutními enkodéry nebyl realizován a ověřen. Návrh zpětnovazební regulace pohonů není nastíněn ani implementován. Správa akumulátorového bloku je omezena pouze na vyhodnocení jeho celkového napětí. Nejsou uvedeny výpočty hodnot použitých součástek a jejich výkonové dimenzování. Chyby jsou i v elementárních elektronických záležitostech, např. chybné schéma napěťového děliče na str. 42. V textu uvedených zdrojových kódech se často vyskytují zcela nadbytečné operace, např. bitový součet s výsledkem operace, která je vždy 0 (např. str. 31, 32, 55) a další. Text bakalářské práce je sestaven v logickém sledu, velmi často se ale vyskytuje netechnické vyjadřování, nepřesné a zavádějící popisy a provedené závěry (např. „puštění naplno všech kol“, „nutnost nabíjení malými proudy a dlouhá doba nabíjení“ týkající se Li-pol akumulátorů, atd.). Text zbytečně obsahuje velké množství jednoduchých částí zdrojového kódu, jako je např. ovládání GPIO pinů, práce s AD převodníkem, komunikace s LCD displejem, atd. Části textu zabývající se popisem programového vybavení mají spíše charakter lekcí programování mikrokontrolérů pro začátečníky, než popisu zvoleného řešení (např. u popisu funkce sprintf se píše: „Jednoduše řečeno, každému % odpovídá jedna proměnná“). Přibližně třetina práce je převzata. Převzaté informace jsou důsledně citovány. Části práce popisující zvolenou koncepci a programové vybavení jsou dílem studenta. Práce obsahuje velmi malé množství překlepů a gramatických chyb. I přes uvedené nedostatky a opomenutí předložená práce celkově svědčí o bakalářských schopnostech studenta a proto práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 66183