Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Jícha, Jaroslav

Diplomová práce Bc. Ondřeje Pavlíka Neutralizace kyselých roztoků se od vlastního zadání v žádném ze specifikovaných bodů výrazně neodchýlila. Některé části jsou zpracovány dokonce pro širší oblast, než bylo původně předpokládáno. V práci je zpracována poměrně obsáhlá rešerše na téma problematiky sanace ekologických zátěží pocházejících z období těžby uranu loužením v prostoru Ralska v severních Čechách. Práce vychází z reálné zakázky pro brněnskou projekční firmu, která také zabezpečovala odborné vedení diplomanta. Chemizmus procesu neutralizace byl zpracován pod vedením doc. L. Bébara. Vlastní náročnost práce spočívala právě ve výpočtu neutralizace a v návrhu aparátů potřebných pro navrhovaný proces. Koncepce práce se ale příliš neodlišuje od běžných diplomových prací. Práce je poměrně dobře členěna a obsahuje všechny hlavní části včetně seznamu symbolů, literatury a přehledných příloh. Hlavní přínos vidím ve zpracování dosti široké oblasti související se zadaným tématem. Diplomant se práci věnoval velmi intenzivně, konzultací u vedoucího a odborného konzultanta využíval však převážně v závěru práce. Bylo to patrně v důsledku zadání, vycházejícího z požadavků projekční organizace, která je realizátorem zakázky .

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	B
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	B
Samostatnost studenta při zpracování tématu	C

Navrhovaná známka: B

Posudek oponenta

Bébar, Ladislav

Pan Bc. Ondřej Pavlík předložil k obhajobě diplomovou práci, která je zpracována na téma „Neutralizace kyselých roztoků“. Práce má celkem 73 stran z toho 57 stran je čistého textu. Práce se odvolává na 30 literárních odkazů, které jsou pouze v češtině. Práce se zabývá otázkami sanace oblasti bývalé těžby uranové rudy a neutralizací zbytkových kyselých roztoků z geologické vrstvy, v níž probíhala těžba. Cílem diplomové práce bylo zpracovat literární rešerši zaměřenou na sanaci horninového prostředí p chemické těžbě uranu v Stráží pod Ralskem a provést popis problému z hlediska ekologické zátěže. Dále bylo požadováno popsat stávající technologii pro zpracování kyselých roztoků čerpaných z horninového prostředí kontaminované oblasti a po stránce strojně-technologické popsat návrh modernizované řešení zvolené části technologie pro neutralizaci kyselých roztoků a provést návrhové výpočty vybraných částí technologie. Požadavky a cíle diplomové práce dle zadání hodnotím jako splněné. Po absolvování popisné části diplomant řešil problémy týkající se spotřeby Ca(OH)2 pro neutralizaci kyselých roztoků ve dvou stupních, pro které je předepsáno dosažení určitého pH vzniklého roztoku. Ačkoliv tato část vyžaduje rozšířené znalosti z chemie, což není nosný výukový předmět na FSI, vypořádal se diplomat s tímto problémem úspěšně. K zpracované materiálové bilanci nemám připomínky. V části týkající se aparátové skladby posuzované technologie bloku neutralizace se autor zabýval návrhem zařízení pro vápenné hospodářství, blok prvního a druhého stupně neutralizace, řešil velikost skladovacích zásobníků, tzv. hasicí reaktor a ředící nádrž. K této části mám výhrady zejména k návrhu reaktoru, kde probíhá reakce mezi CaO a vodou. Ačkoliv se jedná o exotermickou reakci s poměrně výrazným efektem, postrádám stanovisko k tepelné bilanci hašení vápna. Při obhajobě požaduji ozřejmit způsob výpočtu teploty roztoku při hašení vápna. Mám několik formálních připomínek, z nichž vyjímám: Diplomant používá nesprávně termín „uran“ ve vztahu k těžené rudě, ve které se uran vyskytuje ve formě UO2 (smolinec), který se chemickými postupy převádí na U3O8, tedy na obr. 2.3. (str. 18) je vyfotografován prášek U3O8. V seznamu symbolů bývá zvykem oddělovat symboly od zkratek. Veličina označená „COH-“ představuje koncentrace hydroxylových iontů, nikoli hydroxidových iontů. Na obr. 3.3 (str. 24) patří všude Ca(OH)2. Vztah mezi pH a POH (str. 34) platí přesně, nutno však uvést pro jakou teplotu. Po grafické stránce je diplomová práce vypracována názorně, nicméně očekával jsem, že pro strojně-technologické schéma bilancovaného uzlu bude použito znázornění aparátů v podobě užívané pro tento projekční stupeň. Upozorňuji na nutnost uvádět odkazy na zdroje obrázků a informací, které nejsou vlastním výsledkem práce autora. Diplomovou práci pana Bc. Ondřeje Pavlíka doporučuji k obhajobě a hodnotím celkovým klasifikačním stupněm B. Doc. Ing. Ladislav Bébar, CSc. Ústav procesního a ekologického inženýrství Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	B

Navrhovaná známka: B

Otázky

V textu je uváděna grafická závislost teploty reakční soustavy, v níž probíhá tzv. hašení vápna, na koncentraci CaOH)2 v roztoku. Požaduji upřesnit, jakým způsobem diplomant k této závislosti dospěl, tím mám na mysli, zda byla brána v úvahu změna reakční entalpie a následně určen tzv. adiabatický ohřev. Podotýkám, že v práci je uváděno doporučené teplotní rozmezí a tudíž se dotazuji, zda pro uvažovanou koncentraci vznikajícího roztoku Ca(OH)2 bude toto rozmezí dodrženo.
Aparát označený jako hasící reaktor bude jistě v praxi vybaven různými měřícími a regulačními čidly. Prosím diplomata o znázornění a zdůvodnění umístění jím doporučených regulačních a měřících čidel na tělese reaktoru pro zabezpečení funkce reaktoru.
Diplomant navrhoval v práci typ a velikost míchadla pro hasící reaktor, resp. ředící nádrž a určil spotřebu energie na pohon míchadla. Dotazuji se, jaký vliv na spotřebu energie má viskozita míchané kapaliny. Pro viskozitu míchané kapaliny volil diplomant hodnotu 0,4 mPa.s, což by odpovídalo čisté vodě za zvýšené teploty. Můj názor je, že viskozita míchané kapaliny byla v tomto případě volena poměrně nízká.