PIVOŇKA, V. Elektronická zátěž [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Bakalářská práce tematicky navazovala na předchozí semestrální projekt, který byl řešen v minulém školním roce. Cílem práce bylo vypracovat přehled aplikačních možností elektronické zátěže Agilent a vzorové realizovat. Tento cíl se s výhradami podařilo splnit. Student se dlouho věnoval teoretické části projektu a pak již nezbylo mnoho času na praktickou část tématu – realizaci vzorových měření a vývoj programů pro automatizaci měření. Pracoval na základě pokynů, na konzultace chodil nepravidelně. Během práce se nesetkal s významnými problémy, snad jen že měl obtížnější situaci, protože měření v laboratořích mohl provádět až v odpoledních hodinách po skončení jeho pracovní doby v zaměstnání.
Bakalářská práce se zabývá testováním pomocí elektronické zátěže. Autor měl za úkol předložit podrobný přehled aplikačních možností elektronické zátěže Agilent 6063B, proměřit její parametry a na několika praktických příkladech demonstrovat její vlastnosti. Předložená práce je rozdělena na čtyři základní části, které na sebe v zásadě logicky navazují. V úvodní kapitole je uveden teoretický popis problematiky, na základě jednoduchých zapojení je demonstrována vnitřní struktura elektronické zátěže, zmíněny jsou pomocné obvody a je proveden průzkum trhu. V druhé kapitole se autor věnuje kombinovaně teoretickému popisu a praktickému testování parametrů elektronické zátěže Agilent 6063B. Třetí kapitola vypočítává aplikační možnosti měření za pomoci elektronické zátěže a v poslední kapitole jsou popsány a testovány čtyři příkladové aplikace v prostředí LabVIEW. Zadání práce je středně náročné a její vypracování hodnotím jako průměrné. Student sice prokázal schopnost samostatného studia odborné literatury a zvládl na dostatečné úrovni programovací prostředí LabVIEW, práce samotná však mohla být zpracována precizněji, řada věcí není dopracována s dostatečnou odborností. Po odborné stránce byla v práci nalezena řada nedostatků a nejasností, mezi nimi například následující: Převzaté schéma jednoduché elektronické zátěže z obrázku 2 není úplně jasné v kontextu s autorovým popisem. Při ověřování nejistoty nastavení odporu v režimu konstantního odporu autor používá pro výpočet nejistot tohoto nepřímého měření součet chyb odporu namísto jasně definované metodiky pro určení nejistot nepřímého měření. Detailní postup výpočtu nejistot ve všech režimech není znám, není jasné, zda je uvedená nejistota pouze zdrojem nejistoty typu B pramenící z chyb měřicího přístroje, či jde o nejistotu kombinovanou, popř. rozšířenou. Chtěl bych navíc poznamenat, že není jasné, do jaké hloubky student rozumí základům elektrotechniky, protože paralelní spojování dvou zdrojů napájených ze sítě pro získání vyššího proudu není úplně standardním postupem, vyrovnávací proud může v případě použití zdroje bez náležitých ochran vést k až jeho zničení a spíše je lépe nejprve se dotazovat, zda se na pracovišti nevyskytuje vhodnější zdroj. Laboratorní záznam z ověřovacích testů neobsahuje informace, na jakých rozsazích měřících přístrojů byly parametry měřeny a při měření hran a stříd také chybí informace, na jakém osciloskopu byly průběhy získány, takže není možné ani diskutovat přesnost tohoto měření. Testování strmosti hran mohlo být provedeno na více hodnotách proudů pro širší platnost uvedených tvrzení. Sestavené aplikace v LabVIEW jsou velmi jednoduché, složitější však nebyly vyžadovány. Nejsou popsána jejich omezení ani není diskutována jejich přesnost. Popis rutin jednotlivých programů je dostatečný. Nenalezl jsem záznam o měření při zkoušení aplikace testování zdroje na skokovou změnu zatížení. Vyhodnocení provedených měření je uvedeno pouze u jednoho programu a je velmi chabé, u zbylých aplikací pak úplně chybí. Po formální stránce je práce zpracována uspokojivě, vyskytuje se zde řada překlepů a minimum gramatických chyb, dále se zde objevují typografické chyby (např. chybějící mezera mezi hodnotou a jednotkou veličiny, zarovnání čísel v tabulkách na stejný počet desetinných míst apod.). Na základě předložené práce mohu konstatovat, že student vytvořil dostatečný základ řešení, zadání bylo dle mého názoru přes odborné a formální nedostatky naplněno a práce je na dostatečné formální i odborné úrovni. Student tak svou prací prokázal jisté bakalářské schopnosti, a proto ji doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 66315