NĚMEC, O. Metodika návrhu svodičů přepětí VN pro vzduchem izolované rozváděče [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Diplomová práce svým obsahem odpovídá zadání a naplňuje všechny jeho body, nicméně její rozsah, i s ohledem na chybějící části komentované níže, mohl být větší. Je zřejmé, že přístup studenta byl iniciativní s vlastním přístupem, zejména v oblasti definice problémů a dedukce závěrů. Na druhou stranu se diplomant v tomto procesu nevyhnul řadě formálně-technických nedostatků a chyb, které výrazně snižují úroveň práce. Slohová, jazyková a formální rovina práce je zatížena bohužel obvyklými nedostatky, jako jsou nevhodné formulace, slabá slohová úroveň, nedodržování zásad psaní technického textu, nízká míra popisu problému s přesným definováním vstupů, atd. První záležitostí je úroveň abstraktu, jehož česká i anglická verze je nehodná předpokládaného vyjadřování studenta pátého ročníku magisterského studijního programu; dále, diplomant si v textu často plete (zaměňuje) spínání a vypínání, což je v kontextu práce dost zásadní a rozhodně to nenapomáhá k pochopení řešených problémů. Ve stejném smyslu lze za chybné označit i vyjádření v kap. 8.1 „primární vedení“, kde bylo zcela jistě myšleno „primární vinutí“; v textu je na několika místech chybné označení symbolů veličin a symbolů označení, kdy jsou vyhrazeny určité styly (kurzíva), které nebyly respektovány; v kap. 4 je chybně definováno hodnocení výsledků testů. Text je slohově, vzhledem k podstatě popisu, nesrozumitelný. Příkladem je „zkouška proti explozi“ a její popis; u obrázků, které jsou evidentně převzaty, chybí reference, i když jsou uvedeny v textu; v práci není použito dostatečné množství referencí; atd. Kromě evidentních chyb v rovnicích (2.1, 2.4, atd.), zcela postrádám popis veličin respektive symbolů použitých v rovnicích, který je spíše sporadický, a to včetně rozměrů. Ve svém důsledku to vede k nejednoznačnosti vztahů, kdy některé veličiny nejsou definovány ani v tabulce symbolů. Například co je U v (3.1). nebo Zv1 a Zv2 v (3.8). Chybějící popis rovnic a rozměry veličin vede i rozměrovým nesmyslům, jako v případě rovnice 7.2 nebo 7.14, nebo dokonce v rovnici 8.4. Bohužel se diplomant nevyhnul ani replikaci symboliky s jiným významem, případně rozdílnému značení stejné veličiny s variabilní indexací. V rovnicích se vyskytují „konstanty“ jejichž původ není žádným způsobem objasněn (např. 7.12). Častá absence objasnění chronologie odvození je vůbec nedostatkem procházejícím celou prací. V tomto ohledu není jasné, jak bylo dosaženo výsledku rovnice (9.14). Za dosti nešťastné považuji evidentní mix v označení velikostí (efektivních a maximálních hodnot) a okamžitých hodnot veličin, což vede k možným chybám v interpretaci a zřejmě i k chybám ve výpočtech. To je ovšem rovněž důsledkem již zmíněného nedůsledného značení. Nelogičnost postupů a vyjádření završuje nerovnice (7.11), která je sice správně, ale s ohledem na její kontext je použité vyjádření naprosto nevhodné. Po obsahové stránce lze vyknout nepochybnou neúplnost kap. 3.9 „Popis výhod a nevýhod omezovačů přepětí a bleskojistek“. Dále, i když kap. 6.3 v názvu oznamuje, že je jejím předmětem vypínání vedení naprázdno, ve skutečnosti tuto problematiku moc neřeší. Uniká mně, co je vlastně předmětem této kapitoly. Výhrady k věcné stránce práce dokumentuje dedukce ochranné vzdálenosti uvedená v kap. 7.1.3.1 a 7.3.1.1, kterou považují za nesmyslnou. A v neposlední řadě, hodnoty uvedené v tab. 10 jsou v souvislosti s obr. 29 chybné a tím je chybná i část navazujících výpočtů (9.1 a 9.2). S ohledem na nejistotu výsledků výpočtů, vycházející z výše uvedených připomínek a poznámek a v některých případech zcela evidentně chybný postup výpočtu, jsou výsledky uvedené v práci nevěrohodné a tím lze oprávněně za nevěrohodné považovat i některé závěry diplomové práce. Přes kritické nedostatky a odpovídající komentář doporučuji diplomovou práci k ústní obhajobě a hodnotím ji stupněm D.
viz příloha
eVSKP id 66516