KOVÁČ, F. Simulace a měření disperzí v optických přístupových sítích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student se v bakalářské práci věnoval rozboru problematiky polarizační vidové a chromatické disperze. Dále provedl rozbor optických přístupových sítí a provedl sadu měření disperzních závislostí optických přístupových sítí. K naměřeným topologiím vytvořil simulační modely a výsledky přehledně zpracoval a porovnal. Práce byla splněna v celém rozsahu. Student byl celý akademický rok velice aktivní, k řešenému tématu přistupoval zodpovědně a jednotlivé části práci konzultoval. Po formální stránce je práce na velice dobré úrovni. Celkově je práce precizně zpracována a její výstupy mají praktický přínos. Naměřené údaje je možné použít pro další metrologická porovnávací měření disperzí, stejně tak navržené simulační modely mohou sloužit pro simulaci disperzí optických tras.
Zadání bylo splněno v plném rozsahu a celkově je práce na velmi dobré úrovni. Členění práce je provedeno logicky. Student v práci přehledně a srozumitelně představil problematiku disperzí a možnosti jejich měření. Pomocí měření ověřil parametry optických vláken a vyzkoušel kompenzaci chromatické disperze pomocí kompenzačního vlákna. Jednotlivá měření jsou dobře popsána a výsledky jsou vhodně diskutovány a prezentovány. Všechna měření jsou navíc ověřena pomocí simulací. K rozsahu teoretického popisu ani k praktické části nemám žádné zásadní výhrady. Odborná úroveň práce je na vysoké úrovni. K formální a jazykové stránce nemám žádné výhrady. Použitá literatura je dostatečná. K práci mám tyto méně závažné připomínky: - V úvodní kapitole student nesprávně uvádí, že PMD se nedá předejít, protože není náhodná. - Z obrázku 1.5 není zřejmé, která křivka je pro SiO2, která pro GeO2. - Obrázek 1.17 v dokumentu chybí. - V kapitole 2.1.1 je nesprávně uvedena délka kompenzačního vlákna – 1,6 namísto 1/6 skutečné délky. - V kapitole 6.3.2 student uvádí, že se mu nepodařilo správně vykompenzovat disperzi vlákna, proto upravil simulační model, tak aby výsledná simulace vyšla správně. Zde vidím největší problém v tom, že student neuvedl výsledek původní simulace a neuvedl ani způsob, jak následně simulaci upravil, aby výsledná kompenzace vyšla správně. - Z obrázku 6.32 lze vyčíst, že CD vyšla v simulačním modelu cca -300 ps/nm, přičemž v tabulce je následně uvedena hodnota -703,8.
eVSKP id 66593