BOHDÁLKOVÁ, V. Využití techniky ICP-MS v analytice životního prostředí a její možnosti při stanovení křemíku ve vodách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.

Posudek vedoucího

Čáslavský, Josef

Bakalářská práce byla zadána po dohodě s pracovištěm autorky a řeší aktuální analytický problém, kromě teoretického úvodu obsahuje i experimentální část. V úvodní části jsou charakterizovány anorganické látky ve vodách, jejich význam a důsledky jejich přítomnosti. Dále se autorka věnuje křemíku, charakterizuje jeho vlastnosti, význam a využití, a popisuje metody jeho analytického stanovení ve vodách. V dalším se pak věnuje hmotnostní spektrometrii se zaměřením na metodu ICP-MS, která byla využita v experimentální části. V té bylo pak odebráno 10 vzorků vod, které byly analyzovány na dvou odlišných systémech ICP-MS, třetí měření pak bylo provedeno standardní spektrofotometrickou metodou po reakci s molybdenanem amonným. Závěr zpracování bakalářské práce provázel značný časový stres, v důsledku čehož autorka poskytla vedoucímu naprosto minimální prostor pro finální přečtení práce, takže se lze setkat s řadou zbytečných nepřesností - lze nalézti například nesprávný termín „zamlžovač“ místo „zmlžovač“, obrázek č. 1 má špatnou grafickou kvalitu a anglické popisky (což by v české práci být nemělo), na Obr. 2 je z neznámých důvodů třikrát pík o m/z 56, co znamená černá a co červená čára není uvedeno, vložit na tyče kvadrupolu střídavé radiofrekvenční pole nelze, vkládá se radiofrekvenční napětí, které toto pole vytváří (str. 20), atd. atd. V tabulkách se střídají desetinné čárky s desetinnými tečkami, na str. 28 je zmiňován QC koeficient, aniž by bylo uvedeno, co to je. V tabulce 5 je uvedena koncentrace Si jako nula, přičemž odezva přístroje je velmi zřetelná, na str. 30 v tabulce 6 jsou pak hodnoceny reálné koncentrace Si ve slepých vzorcích. Titulek Obr. 4 je nesmyslný - závislost intenzity měření (co to je?) na koncentraci analysu (to je evidentní překlep)? Ohledně shodnosti výsledků stanovení křemíku třemi postupy se autorka pouze v závěru zmiňuje, že byl proveden parametrický t-test, ale v diskusi není ani náznak, že by se něco takového realizovalo. V závěru rovněž chybí konstatování o tom, nakolik byl naplněn stanovený cíl práce. Některé části trpí nadměrnou stručností, např. principu hmotností spektrometrie je věnován jeden odstavec o 8 řádcích bez jediné citace. V seznamu citované literatury jsou překvapivé citace 3, 5 a další, které začínají „Citace.com [online].” Citace 10 je neúplná atd. Z výše uvedených důvodů hodnotím tuto práci stupněm dobře/C

Posudek oponenta

Doležalová Weissmannová, Helena

Bakalářská práce obsahuje rešeršní a experimentální část. V rešeršní části jsou shrnuty základní informace o křemíku, jeho vlastnostech, výrobě, výskytu, jeho chemických sloučenin a metody stanovení křemíku. Další část rešerše se věnuje metodě hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. V experimentální části byly ustanoveny koncentrace křemíku o 10 vzorků reálných povrchových vod. V této části chybí metodika spektrofometrického stanovení Si, které je pak dále diskutováno, také měření pomocí ICP MS Agilent technologies 7500ce. V této části také chybí způsob odběru vzorků. Kapitola Výsledky a diskuse začíná výsledky měření a pak následují teprve charakteristiky jako je výtěžnost, linearita a mez stanovitelnosti. Závěr práce shrnuje získané data a je vhodně zestručněn. Práce je v rozsahu 35 stran, a je doplněna tabulkami a obrázky. Literárních zdrojů je celkem 22 různého charakteru, většinou internetových zdrojů. V práci je minimu překlepů a po formální stránce je v pořádku. Připomínky k práci: - v práci se vyskytují nepřesnosti (technika MS) - na str. 12 je v nadpisu 3.1.4 dvojtečka - obr. 1 má popisky v anglickém jazyce - u obr. 2 chybí zdroj - v experimentální části postrádám způsob odběru povrchových vod (metodiku), zcela chybí popis spektrofotometrického stanovení, které je v kapitole výsledky a diskuze uvedeno ve formě výsledků v tab. 3, v této tabulce jsou uvedená data také měření pomocí ICP MS Agilent technologies 7500ce, které není v této části vůbec uvedeno - v kapitole výsledky a diskuze je stanovení výtěžnosti, zde není zdůvodněno, proč byl vybrán za tímto účelem vzorek č.1 - u části stanovení linearity není uvedeno co bylo použito za vzorky 1-10 - u meze stanovitenosti je uvedeno, že bylo vyhodnoceno pomocí SW EffiValidation 3.0, pro které stanovení to bylo není jasné - v závěru je uvedena mez stanovitelnosti pro spektrofotmetrické měření, ale není jasné jak byla stanovena. - zcela chybí diskuze k reálným vzorkům Přes veškeré připomínky bakalářská práce splňuje požadavky na tento typ prací a proto ji doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením Velmi dobře (B).

eVSKP id 37043