MIKSL, J. Toleranční analýza filtrů s CDTA [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Šotner, Roman

Cílem práce bylo navrhnout filtr struktury KHN s aktivními prvky CDTA, provést citlivostní analýzu, toleranční analýzu a optimalizaci tohoto filtru. Cíle zadání byly splněny. Vliv tolerancí pracovních pasivních součástek i aktivních bloků je především sledován na změně mezního kmitočtu a činitele jakosti. Teoretické citlivosti získané ručně jsou srovnávány s výsledky simulací před i po optimalizaci. Pro optimalizaci jsou navrženy možné varianty řízení pro nezávislou změnu činitele jakosti a základního přenosu. Jsou ukázány možnosti elektronického řízení mezního kmitočtu. Simulace jsou prováděny s modely CDTA 3. úrovně i s modely postavenými na základně komerčně dostupných aktivních bloků. Kmitočtové vlastnosti, citlivosti a další parametry KHN filtru s CDTA jsou srovnávány se známým zapojením KHN filtru s operačními zesilovači. Student prokázal celkem dost trpělivosti s časově náročnými simulacemi Monte Carlo, chodil na konzultace a problematice se systematicky věnoval. Sám si našel další informační zdroje, pomocí nichž vybral a navrhl uvedené zapojení. Část své práce představil na konferenci EEICT. V práci je minimum překlepů, trochu je zmatek v označování gm jednotlivých CDTA, obrázky jsou velmi kvalitní.

Posudek oponenta

Jeřábek, Jan

V práci jsou analyzovány a porovnávány především kmitočtové filtry s CDTA. Zadání práce bylo splněno v celém rozsahu. Teoretická část je na velmi dobré úrovni, očekával bych ji ale celou v jednom bloku na začátku práce. U navržených zapojení na Obr. 31 a Obr. 33 považuji Rq za nadbytečný, stejně tak, jako mi není jasný účel prvku s transkonduktancí Gko v Obr. 33, když transkonduktanci lze měnit i u následujícího prvku CDTA1. Behaviorální model na Obr. 5 je dle mého názoru chybný. Celkově je však práce na velmi dobré odborné úrovni. Závěry práce jsou v některých ohledech mírně sporné. Např. zapojení z Obr. 19 a Obr. 27 nejsou zcela totožné a proto je nelze přímo porovnat. Nelze tak tvrdit, že provedené analýzy prokázaly, že struktury s prvky CDTA mají obecně lepší vlastnosti než zapojení s OZ, výsledky nelze takto generalizovat. Po formální stránce je možné mít větší množství méně závažných výhrad. Hodnoty v tabulkách občas nejsou doplněny jednotkou, u grafu na Obr. 30 není zřejmé, jaké transkonduktance byly nastaveny pro jednotlivé kmitočty, o Obr. 23 není v textu zmínka. U Tab. 4 je popisek mluvící o transkonduktancích, ty se však v tabulce nevyskytují. Odkazy na literaturu by se měly vyskytovat v textu vzestupně. Řazení kapitol v úvodu není optimální. Celkově je však formální stránka práce na poměrně dobré úrovni. Délkou je text nadstandardní. Z textu je patrné velké množství práce, kterou student vykonal a množství problematiky, kterou nastudoval. Práce splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci a vzhledem k výše uvedeným připomínkám doporučuji práci k obhajobě s hodnocením C/78.

eVSKP id 22043