PAŘÍZEK, L. Nikl a jeho sloučeniny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.

Posudek vedoucího

Pilátová, Ivana

Ladislav Pařízek přistupoval k řešení bakalářské práce velmi zodpovědně. Začal pracovat na jejím řešení prakticky ihned po zadání práce a postupoval systematicky. Poté, co sám navrhl řadu tří po sobě navazujících sloučenin niklu, využil získaných poznatků z literatury ke zpracování literární rešerše o možnostech jejich přípravy. Hlavním těžištěm práce byla časově náročná experimentální práce v laboratoři, která spočívala ve zkoušení a optimalizaci pracovních postupů, kontrole získaných produktů. I zde byl student aktivní, uplatnil získané poznatky. Pracoval samostatně a při řešení práce využíval konzultací. Výsledkem jsou pracovní návody pro laboratorní přípravu tří vybraných sloučenin niklu, které se budou moci použít v Praktiku z anorganické chemie II.

Posudek oponenta

Kábelová, Božena

Předložená bakalářská práce „Nikl a jeho sloučeniny“ obsahuje 37 stran (včetně příloh) se 14 tabulkami a s 15 obrázky vhodně zařazenými do textu. Její členění je plně v souladu s požadavky kladenými na bakalářskou práci. Úkolem studenta bylo připravit za dostupných laboratorních podmínek nejméně tři sloučeniny niklu tak, aby přípravy těchto sloučenin tvořily návaznost. Cílem bylo vypracovat pracovní návody – postupy pro studenty prvního ročníku do Praktika z anorganické chemie II. Teoretická část práce je srozumitelně a přehledně zpracovaná. Obsahuje základní informace o niklu a nikelnatých sloučeninách získaných z literatury. Je popsána historie niklu, vlastnosti, výroba, využití i biologické zastoupení a toxicita. Zaměřena je ale především na nikelnaté sloučeniny, které byly připravovány nebo se k přípravě vztahují. V experimentální části práce je popsán způsob přípravy heptahydrátu síranu nikelnatého, který byl i výchozí látkou pro další nikelnaté sloučeniny. Byl převeden na oxid nikelnatý, a to dvěma možnými cestami – přes hexahydrát uhličitanu nikelnatého nebo dihydrát šťavelanu nikelnatého a následnou reakcí s kyselinou sírovou vznikl opět heptahydrát síranu nikelnatého (viz. str. 16, Obrázek č. 7: Schéma příprav jednotlivých sloučenin, které je velmi přehledné a názorné). Použité postupy byly optimalizovány, a to včetně časového harmonogramu (Obrázek č. 15 na str. 30). Schémata jsou vhodným doplňkem textu, protože v abstraktu na str. 3 je cíl práce charakterizován nekonkrétně jako „…možnosti přípravy vybraných sloučenin niklu“ resp. „…tří po sobě následujících sloučenin niklu“. K předložené práci mám několik připomínek. U přípravy uhličitanu nikelnatého pomocí hydrogenuhličitanu (str. 17, kap. 2.1.2) je v rovnici reakce uveden jako vedlejší produkt hydrogensíran sodný, ale při dekantaci jsou bez dalšího vysvětlení vymývány síranové ionty, jejichž přítomnost je kontrolována ve formě nerozpustného síranu barnatého. Rovněž použité množství hydrogenuhličitanu bylo ekvimolární, ale ve výsledcích (str. 21, kap. 3.1.2) je uvedeno v nadbytku 5 až 10 %. Dále - kontrola čistoty u dihydrátu šťavelanu nikelnatého byla ověřena pouze pomocí rozpustnosti ve zředěném roztoku amoniaku za tvorby modrého až fialového roztoku (str. 22, kap. 3.2.2), jak? Postrádám i literární odkaz. Také nevhodné umístění odkazu [19] na gravimetrické stanovení niklu (str. 15) je matoucí. U připravené sloučeniny heptahydrátu síranu nikelnatého byly provedeny zkoušky na složení dané látky. Mimo stanovení teploty tání na bodotávku (str. 26, Tabulka č. 11) byl proveden i termický rozklad. Záznam rozkladu v závislosti na teplotě na TG grafu (str. 29, Obrázek č. 14) ovšem příliš nekoresponduje s textem. Neodpovídá literárnímu údaji [17] (str. 14, Tabulka č. 4: udává při počtu krystalových vod sedm pro kosočtverečnou krystalickou mřížku teplotu rozkladu 31,5 – 103 °C), ale více údajům v Příloze 3 (str. 35), kde je uvedeno – ovšem bez odkazu, pro ztrátu vody rozmezí 30 – 250 °C. . Po formální stránce obsahuje práce jen opravdu několik málo chyb a překlepů (např. na str. 7, …ověřena kontrola čistoty – myšleno: provedena kontrola čistoty nebo ověřena čistota, názvy minerálů na str. 8 i jinde - u některých s velkým počátečním písmenem místo s malým, na str. 11 je …niklový srab místo svrab, tamtéž ve větě: Chronická otrava…chybí sloveso, na str. 12 …se strukturou NaCl – jedná se o strukturu krystalickou krychlovou nebo kubickou, na str. 15 …vidět na obrázcích 3 a 4 místo 5 a 6, na str. 17: Příprava uhličitanu nikelnatého z hydrogenuhličitanu sodného…lépe je místo z užít pomocí, na str. 20 …je použit výraz anhydrid místo bezvodý, na str. 21 je dohromady uvedeno …kapitoly 3.1.1.1 19,1 g…. Velmi neobvyklé je i použití objemových % pro koncentraci kyseliny. Tyto nedostatky ovšem nesnižují kvalitu bakalářské práce. Předložená práce přináší cenné výsledky, a také cíl práce – pracovní návody pro studenty prvního ročníku, byl splněn.

eVSKP id 33126