PEŠL, M. Výroba plynových ventilů na automatické lince [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2011.

Posudek vedoucího

Štroner, Marek

Diplomant k dané práci Výroba plynových ventilů na automatické lince přistupoval zodpovědně a svědomitě. Na zadaném tématu pracoval samostatně a využíval plně dostupné citované literatury a podkladů z firmy Honeywell. Je chvályhodné, že dané téma je koncepčně dáno přímo z průmyslové výroby. První část vlastní dané práce přibližuje výrobu plynových ventilů na autolince 2, přičemž podrobný popis je uváděn společně s danou fotodokumentací. Další oblast, kterou se diplomant zabýval je statistické zhodnocení linky 1 a linky 2 za pomocí FPY (First pass yield) – kvality procesu (procento jednotek, které úspěšně projdou výrobním procesem napoprvé), čímž zjistil že výkonnost linek stoupá, což zdůvodňuje zlepšováním (optimalizací) procesu a větším zkušenostem operátorů. Dále za pomocí softwaru MiniTab sleduje vznikající vady při výrobě a zjišťuje díky paretovým diagramům nejpočetnější vznikající chyby při výrobě. Poslední fází práce je návrh kontrolního kamerového systému. Autor zde uvádí návrhy čtyř firem alfa, beta a gama a řeší jejich výhody a nevýhody s ohledem na úsporu 3 operátorů na 3 směny, přičemž návratnost projektu beta, který je nejvýhodnější bude za 1,02 roku. Zde je možno pochválit grafický výstup. Závěrem lze říci, že grafická část práce je úhledná, bez pravopisných chyb.

Posudek oponenta

Rumíšek, Pavel

Cílem předložené diplomní práce bylo řešení výroby plynových ventilů na automatické lince. V jednotlivých oddílech práce je mimo seznámení s problematikou automatizace a manipulace řešen chod automatické linky, testování ventilů, snížení počtu vadných kusů při výrobě a především je popsáno řešení a hodnocení návrhu implementace kamerového systému na detekci chyb, vznikajících při operaci šroubování. V teoretické části je představena firma Honeywell, která poskytla jednak potřebné podklady a taktéž umožnila řešení práce. V další části je popsána historie automatizace se zdůrazněním jejího významu a důležitosti, a v navazujícím oddíle jsou rozvedeny jednotlivé druhy průmyslových robotů a manipulátorů s přiblížením jejich charakteristických parametrů a manipulačních možností. V kapitole 5, tvořící vstup do vlastního řešení práce je představen sortiment plynových ventilů, vyráběných na automatické lince, s jejich rozčleněním do tří základních skupin. V kapitole 6 jsou popsány jednotlivé části automatické linky, zahrnující předmontáže dílčích podsestav a periferie této linky, sestávající z ruční montáže a meziskladu, včetně popisu zásobování linky a ruční montáže jednotlivými komponentami. V části této kapitoly, označené jako oddíl 6.5 jsou pak podrobně popsány roboty a manipulátory, využité na této lince. Oddíly 6.6 (Rework),6.7 (Příbaly) a 6.8. (Ověření systému) doplňují komplexní popis technologického cyklu, postupu a dodatkových částí této automatické linky. Pro řešení návrhu kamerového systému je v kapitole 7 popsáno statistické hodnocení výrobnosti linky, provedené na základě dlouhodobého sběru dat. Následně je metodou RTY analyticky i graficky porovnávána výkonnost předmětné linky č.2 s prozatím věcně, výrobně ani technologicky nedefinovanou linkou č.1. Je však nutno poukázat na skutečnost, že tato linka je v předcházející části zmiňována pouze v oddíle 6.8 (Ověření systému). Vady ventilů na linkách ve sledovaném období říjen 2010 - únor 2011 byly následně vyhodnoceny pomocí Paretových diagramů s tím, že byly určeny významné chyby, které je nutno dalšími opatřeními snížit nebo odstranit. Efektivní cestou, vedoucí ke snížení zmetkovitosti výroby (a v automatizované výrobě jako obzvláště vhodnou) je monitorování důležitých operací pomocí kontrolních kamerových systémů. V oddíle 8.1 příslušné kapitoly jsou popsány jednak běžné druhy těchto systémů a taktéž požadavky, které jsou na ně v případě kontroly plynových ventilů kladeny (oddíl 8.2). Na základě zhodnocení těchto požadavků byly osloveny 3 firmy, které předložily své návrhy kamerového systému, jež byly v rámci práce vyhodnoceny se současným porovnáním jejich nákladové návratnosti. Finanční zhodnocení projektu, vycházející z vítězné varianty dokladuje efektivnost realizace s tím, že návratnost se zahrnutím mzdových prostředků operátorů a reklamačních nákladů s obdobím 1,02 roku se jeví jednoznačně jako ekonomicky výhodná. Závěrem je možno uvést, že celá práce je zpracována logicky, grafická úprava práce je dobrá a jednotlivé kroky řešení dostatečně dokumentují průkaznost výsledku a závěru této diplomní práce. Na základě tohoto konstatování doporučuji předloženou práci k obhajobě.

eVSKP id 37026