UREŠ, T. Vliv hyaluronanu na transdermální penetraci vybraných léčivých látek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.

Posudek vedoucího

Pekař, Miloslav

Diplomant přistupoval k plnění zadaných úkolů v rámci časových možností kombinovaného studia a zaměstnání. Vysoce hodnotím zcela samostatnou domluvu i realizaci penetračních experimentů na VFU. Nemožnost realizovat experimenty na pracovišti spolu s časovým vytížením v zaměstnání omezily možnosti hlubší konzultace a podrobnějšího zpracování naměřených dat a poznamenaly vyhodnocovací část práce. Nicméně zadané úkoly byly splněny a získané výsledky je možno považovat za unikátní a důležité pro pochopení působení hyaluronanu při transportu přes kůži.

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Student PharmDr. Tomáš Ureš se ve své diplomové práci zaměřil na experimentální posouzení vlivu nízkomolekulární frakce hyaluronanu na transdermální prostup vybraných běžně farmaceuticky využívaných antiflogistik. O potřebnosti a aktuálnosti řešení této problematiky není sporu – jak student sám uvádí hned na několika místech práce, aplikací těchto léčiv na kůži lze dosáhnout snížení celé řady nežádoucích účinků oproti aplikaci p.o. a vývoji vhodných akcelerantů transdermální penetrace se v současnosti věnuje značná pozornost po celém světě. V teoretické části práce student nejprve ucelenou a dobře čtivou formou seznamuje čtenáře s mechanismem účinku topického podání léčiv a také s nejčastěji používanými léčivy ze skupiny nesteroidních antiflogistik a také aktuálně využívanými akceleranty jejich transdermálního prostupu. Drobná výtka k této části směřuje k jisté rozsahové nevyrovnanosti – zatímco student věnuje poměrně velký prostor základnímu představení chromatografie coby dnes již standardní analytické metody, ostatní metody využité v experimentální části práce nejsou vůbec zmíněny a představení hyaluronanu jako klíčového studovaného materiálu se omezuje na minimum. Experimentální zaměření práce je rozděleno do dvou hlavních směrů – stanovení přesné hodnoty molekulové hmotnosti hyaluronanu pomocí viskozimetrie a gelové permeační chromatografie a dále stanovení vlivu rozdílného přídavku této frakce hyaluronanu na rychlost penetrace čtyř vybraných antiflogistik skrz modelovou kůži dle stanovení ve Franzově difúzní cele. Při návrhu a realizaci difúzních experimentů student prokázal velmi dobrou orientaci a bohaté zkušenosti v dané problematice. Je také třeba zdůraznit, že shromážděný soubor experimentálních dat převyšuje standard diplomové práce absolventa kombinovaného studia. Nicméně se domnívám, že získaná experimentální data by si zasloužila lepší zpracování a především hlubší diskuzi a formulaci závěrů. Zpracování dat spíše odpovídá protokolu z laboratorního cvičení než absolventské práci (viz např. způsob prezentace výpočtů navážek apod.) s některými formálními nedostatky (např. chybějící jednotky a popisky os v grafech). Závěry difúzních experimentů jsou shrnuty v krátkém konstatování, že hyaluronan snižuje rychlost prostupu studovaných látek, aniž by byly komentovány možné příčiny, případně potenciál využití tohoto efektu např. v systémech s řízeným uvolňováním léčiv. Také není z diskuze výsledků příliš patrné, proč byla v kontextu vlivu na rychlost prostupu léčiv věnována taková pozornost přesnému stanovení molekulové hmostnosti použitého hyaluronanu. Přes tyto drobné výhrady k textu práce se domnívám, že předložená diplomová práce představuje cenný příspěvek k výzkumu potenciálu hyaluronanu v oblasti farmaceutických aplikací. Student ve své práci prokázal schopnost samostatné tvůrčí činnosti, splnil cíle vytyčené v zadání a proto doporučuji diplomovou práci k obhajobě s hodnocením „Velmi dobře (B)“.

eVSKP id 63298