KUBINOVÁ, M. Ostravskou krajinou... [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2014.
Michaela Kubínová ve své práci s odstupem reflektuje specifickou proměnu ostravské krajiny v průběhu uplynulého půldruhého století. Jako rodilá Ostravačka citlivě vnímá ztrátu identity někdejší ocelové metropole i zoufale tápání ve snaze o její aktualizované znovunalezení. Ústředním motivem její práce se tak stává umělá krajina odpadních hald a odkališť, které se postupem času proměnily v unikátní biotop překvapivě bohatého rostlinného i živočišného společenství. Proti postupné komercionalizaci oblíbené oddychové lokality v blízkosti centra Kubínová staví křehký, přírodně - krajinářský koncept rekreační a vzdělávací lineární zahrady, vsazené do nadregionálního kontextu. Půvab neustále proměny člověkem vytvořené krajiny jako nezpochybnitelná samozřejmost.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | Pečlivý s velkou mírou osobního nasazení |
Práce dokládá schopnost autorky uplatnit se v profesi, vykazuje slabší místa v konstrukci zakládání staveb a naopak po výtvarně – formální stránce je na vysoké úrovni ztvárnění.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Autorka velmi pečlivě analyzuje řešenou oblast z mnoha úhlů pohledu. Předkládá diplomovou práci ve dvou částech. První část je komplexně analytická druhá se věnuje urbanisticko – architektonickému konceptu řešení vybraného souvislého pásu území od haldy Hrabůvka po haldu Ema podél toku Ostravice, vzniklého skladováním odpadu po hornické činnosti v Ostravě. V tomto místě práce absentuje výkres situace širších vztahů řešené lokality. Velmi pozitivně hodnotím sociologický záměr zapojení revitalizovaného území do městského urbanizmu a odmítnutí existujícího záměru založení golfového hřiště coby soukromého provozu sloužícího pro úzkou skupinu pasantů. | |
| Architektonické řešení | B | Architektonicko – urbanistický koncept práce velmi citlivě reaguje na bezprostřední minulost i současnost, kdy krajina Ostravska vydává ze sebe to nejcennější a souběžně obětuje část sebe jako brownfieldy a úložiště odpadu. V momentě, kdy se úložiště stávají zvláštním novým druhem „přírody“, snaží se autorka o postupnou a citlivou rekultivaci pro rekreační a neziskové aktivity obyvatel regionu. Jakoby krajině i lidem tímto přístupem poskytovala posttraumatickou léčebnou péči. Zde možná chybí vize další etapy začleňování – napojení dopravní infrastruktury a rozvoj rekreačních aktivit. | |
| Provozní řešení | B | „Krajina z ničeho“ Díky důsledně provedeným analýzám a dlouhodobému sledování života v řešeném mikroregionu autorka citlivě a logicky vnáší do zasažené a z „popela se rodící“ krajiny hald a odkališť jemné doteky architektury. Území propojuje jako celek vzdušnou linií lanové dráhy, která se „něžně“ dotýká zraněné krajiny svými zastávkami. Respektuje současný pohyb lidí, kteří si zvykají se do místa vracet. Navrhuje cyklostezku, cyklokros, botanickou zahradu, přírodní koupaliště a v místě zaniklého objektu renesančního zámečku umisťuje environmentální stavbu. Vše úspěšně završuje krajinotvornou dominantou – vertikální stavbou rozhledny. Ztvárnění navržených architektonických prvků harmonizuje se stavem krajinného reliéfu. Diskutabilní je forma budovy environmentálního centra, která se hmotově nepřesvědčivě hlásí k bývalé podobě zámku, ovšem v jiné době, s jinými materiály a zcela jiným funkčním využitím. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Díky urbánně – libretistickému pojetí DP se zde architektonické konstrukce pohybují spíše v nástinu technického řešení. Detaily působí schematicky, ale jsou technicky realizovatelné. Neřešena je otázka zakládání staveb a s tím související skladby podloží. | |
| Formální úroveň | A | Velmi vysoce hodnotím výjimečné výtvarné pojetí při grafickém ztvárnění této DP s použitím kombinace malířské techniky akvarelu. Je dosaženo dokonalého a originálního propojení myšlenky díla s jeho tištěnou podobou. |
eVSKP id 70808