KUBÍN, J. Simulace technologického procesu na PLC [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Zdrojem informací pro práci na této bakalářské práci byly znalosti technologa a program PLC pro řízení mlýnice suroviny v cementárně. Potřebné informace měl student k dispozici a dokázal je zpracovávat systematicky tak, že měl datovou základnu, která mu poskytla volnost ve zvolené metodice práce. Okruh vědomostí, které musel student absorbovat, vycházel z technologie mletí cementářské suroviny, přes rozbor HW pro řízení této soustavy, analýzu a modifikace PLC programu, řešení vizualizace a simulace řízení ve WinCC. Zde prokázal diplomant velmi dobré programátorské znalosti, představivost a cit pro strukturální stavbu programu tvořícího simulační prostředí pro uživatele, projektanta, příp. obchodníka. Při řešení pan Kubín efektivně využíval čas, zabýval se různými přístupy a variantami a o jeho svědomitosti a píli svědčí práce, kterou pokládám za velmi dobrou. Zodpovědný přístup projevoval i při práci s literaturou, využíval konzultace u mne i u zadavatele tématu PSP Engineering. Nevšednost jeho úkolu vyžadovala především jeho invenci a intenzivní pracovní nasazení. Jeho dotazy byly vždy věcné, logické a přiměřeně časté. Pracoval velmi samostatně. Nevím, že by se setkal s vážnými problémy, pokud ano, dokázal si s nimi sám poradit. Dávám návrh na klasifikaci „velmi dobře“, tedy B.
Předmětem bakalářské práce bylo vytvořit simulaci technologického procesu pro linku mlýnice vápence a ověřit ji v součinnosti s řídicím programem mlýnice. Autorovým úkolem bylo prokázat jednak znalosti a praktické dovednosti v programování PLC a HMI a také schopnost zorientovat se v oblasti simulování technologie. V části obecné je popsána architektura systémů PLC a PC. Je zřejmé, že autor danou problematiku nastudoval. Popis je přehledně členěn, takže z něj lze získat základní přehled tak, jak to vyžadovalo zadání práce. V rámci této kapitoly řešitel cituje delší pasáže z literatury, což nepovažuji za zcela optimální. Lépe by bylo na základě nastudované literatury uvést vlastní text, případně doplněný obrázky či tabulkami. V další části práce je popsáno vytváření simulačního programu. V úvodu je uvedeno rozdělení řídicího programu do grup. Tato část spolu s řídícím programem mlýnice byla součástí zadání bakalářské práce. Na ni navazuje popis simulace jednotlivých typových zařízení a regulačních smyček, který hodnotím kladně, splňuje parametry zadání práce, je přehledný i díky využití obrázků a ukázek z programu STEP7. Svědčí o tom, že autor zvládl danou problematiku. Část popisující vizualizaci a ovládání linky je zpracována velmi dobře, srozumitelnosti textu napomáhají i kopie obrazovek. Snad jen formální připomínka - pro regulační okruhy by bylo názornější uvést v ovládacím panelu název konkrétní veličiny místo obecného označení SP, PV, MV. Praktickým vyzkoušením simulace v součinnosti s řídicím programem bylo ověřeno, že program je funkční a splňuje kritéria zadání práce a je možné jej prakticky využívat např. k účelům prezentace pro zákazníky či při proškolování pracovníků. Součástí zadání práce nebylo vytvoření uživatelského manuálu, ale pokud budou práce na tomto systému dále pokračovat, doporučuji manuál vytvořit. Písemná práce je zpracována přehledně, z hlediska úpravy lze vytknout pouze několik obtížně čitelných obrázků (např. na straně 22 či 40) a z hlediska technického ne zcela přesné termíny (např. na straně 42). Závěrem konstatuji, že student úkol zadání práce splnil. Prokázal schopnost orientace v programech STEP7 a WinCC a vytvořil funkční systém pro simulaci technologického procesu. Jeho práci lze doporučit k obhajobě.
eVSKP id 73652