LYSOŇ, J. Bezdrátový modul akcelerometru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
V předložené práci student popisuje historický vývoj a strukturu akcelerometrů. Následuje popis specifikace Bluetooth a způsoby komunikace mezi jednotlivými částmi hardware. V praktické části student navrhuje celkové propojení všech prvků do funkčního celku. Závěrem je popsána jednoduchá aplikace, která zobrazuje signál z akcelerometrů a vypočítává základní parametry. Celá konstrukce je funkční. Volba velkého funkčně předimenzovaného procesoru vyplynula, z neúspěšného pokusu zprovoznit prototyp s malým procesorem ATTINY85. Student neúspěšný pokus zprovoznit prototyp s ATTINY85 popsal v samostatné kapitole, kterou poněkud nevhodně nazval: „Problémy s ATTINY85“. Výsledkem je návrat k procesoru ATMEGA 328P, jehož prototyp byl funkční již na semestrálním projektu. Další součástky jsou vhodně zvoleny a vytváří funkční celek. Konstrukce využívá vývojové prostředí Arduino s použitím přichystaných knihoven. Výhradu mám ke slohovému stylu, který nepůsobí technicky a trpný rod je vytvořen uměle. Odkazy na literaturu jsou především na katalogové listy a použité obrázky. Domnívám se, že celkové zapojení obsahuje chybu (propojení vývodu 4 a 7 u obvodu TP4056). Výsledná aplikace umožňuje zobrazit základní parametry signálu (průměr, maximum, chybí pokročilejší parametry (strmost, délka náběhu, …). Výstupy měření s reálnou zátěží jsou na obrázku 32 až 36, student však bohužel použil nevhodné zobrazení (přepis jednotlivých grafů), které ubírá čitelnosti výsledků. Student vytvořil funkční celek, který umožňuje základní bezdrátové měření tříosým akcelerometrem a záznam dat, pro zpracování. Funkci přípravku ověřil měřením a srovnáním se signálem EMG. Vzhledem k použitým komponentům, má však přístroj do malých rozměrů daleko a tudíž i použití v klinické praxi je omezené.
Student se ve své diplomové práci věnoval návrhu a konstrukci bezdrátového přípravku pro měření zrychlení pomocí akcelerometru. Jako motivaci k vytvoření tohoto zařízení uvádí možnost jeho využití při diagnostice pohybových problémů končetin. V první části se student zaměřil na popis různých typů akcelerometrů a vysvětlení principu jejich funkce. Dále student popisuje architekturu komunikačního standardu bluetooth a možnosti jeho implementace. Z uvedeného textu je patrné, že si student potřebnou problematiku nastudoval a zorientoval se v možnostech využití potřebného hardwaru a komunikačního standardu pro zadanou úlohu. V další části student popisuje již praktickou realizaci zařízení. Student nejdříve uvažoval, že v zařízení využije mikroprocesor ATTINY85. K tomu však nedošlo a místo toho byl použit mikroprocesor ATmega 328P. V kap. 5 se student snažil popsat problémy, kvůli kterým nemohl být použit původně zamýšlený mikroprocesor. Obsah této kapitoly však působí poněkud zmateně. Zdá se, že student popisuje implementační činnosti, které s mikroprocesorem ATTINY85 zkoušel, ale problémy, které znemožnily použití tohoto mikroprocesoru, specifikovány nejsou. Student dále navrhl elektrické schéma zařízení, spolu s deskou plošných spojů a zařízení oživil. K měření dat ze zařízení byl vytvořen uživatelský software. Obsluha softwaru a jeho funkce ale nejsou v práci nijak popsány. Postrádám rovněž jakýkoliv uživatelský manuál. Na závěr student ověřil funkčnost zařízení srovnáním naměřených výsledků zrychlení s měřením EMG signálů pomocí systému BIOPAC. Uvedená měření však působí nepřehledně. Student měření doplnil diskusí, kde subjektivně zhodnotil naměřené signály. Chybí ale diskuse, kde by bylo uvedeno, v čem přesně mají hodnoty změřeného zrychlení korelovat s EMG signálem, zda jsou tam nějaké odchylky, co je způsobuje, apod. Po formální stránce je práce jen na průměrné úrovni. Text práce obsahuje překlepy a nepřesné formulace. Celý text je napsán poněkud neodbornou formou a místy působí až hodně laicky. Příkladem může být úvodní text v kap. 3, kde student barvitým stylem vysvětluje vznik loga Bluetooth. Vytýkám rovněž způsob citování. V některých případech nejsou v textu odkazovaný obrázky nebo je odkaz uveden chybně. Rovněž mám výtku ke kvalitě uvedených obrázků, která je z mého pohledu dost nízká. Obrázky obsahují obrazové artefakty a jsou rozmazané. Na závěr konstatuji, student musel věnovat pravděpodobně dost času studiu potřebných technologií a realizaci přípravku. Avšak výsledný text práce, zejména díky místy dost neodbornému vyjadřování a stylizační formě, ve výsledku snižuje její kvalitu. Z pohledu zadání je však práce splněna. Student vytvořil požadované inženýrské dílo. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení D/68 b.
eVSKP id 73096