FRIDRICHOVÁ, J. IR teploměr [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Úkolem diplomantky bylo prostudovat metody bezkontaktního měření teploty těles a seznámit se s metodami využívajícími IR záření. Na základě získaných poznatků měla navrhnout systémové i obvodové řešení IR teploměru pro rozsah teplot -20 až +50 st.C. a experimentálně ověřit základní funkční bloky a vypracovat konstrukční dokumentaci. Po úvodní části věnované literární rešerši z oblasti bezkontaktních měření teploty je práce věnována systémovému návrhu a obvodovému řešení vlastního IR teploměru. Experimentální ověření funkce teploměru je doloženo. Tématu se diplomantka věnovala s větším pracovním úsilím, kterým se snažila nahradit neznalosti obvodové techniky a nezkušenost z experimentální i konstrukční práce. Zadání práce bylo v zásadě splněno. Po formální stránce však práce nevybočuje z průměru. Detaily v dokumentaci naznačují nezkušenost v práci s technickými projekty. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím : d o b ř e
Teoretická část práce studentky Jitky Fridrichové se věnuje diskuzi metod měření teploty a výběru vhodného detektoru. Praktická část prezentuje vlastní obvodové řešení požadovaného zařízení. Obvodové schéma je značně jednoduché, přesto je díky použitému mikrokontroléru plně funkční. Vytkl bych ale dvě obvodové záležitosti. První je přímé napájení diody D1. Jedná se o laserovou diodu, která dle zvoleného výkonu může být nebezpečná zraku. Tato dioda slouží pro zaměření místa snímání teploty a zde trvale svítí. Vzhledem k tomu, že byl použit mikroprocesor s velkým počtem vývodů, mohla být dioda tímto řízena. S použitím dvoufázového tlačítka (spouště) mohlo dojít k zaměření objektu a poté k měření teploty. Druhá výtka patří napájení zařízení. Zadáním práce je požadavek bateriového napájení. Toto je sice splněno, nicméně v současném návrhu je využívána 9voltová baterie, která má velmi malou kapacitu, ve srovnání s běžnějšími akumulátory typu AA nebo AAA. Nerozumím obrázku č. 26 na str. 46. Jedná se o vývojový diagram sestaveného programu mikrokontroléru? Pokud ano, potom nekoresponduje s programem. Samotný program je též velmi jednoduchý, jedná s v podstatě o kontinuální načítání hodnot z převodníku a jejich přepočet podle zadaného vztahu. Po formální stránce nemám k práci větší výhrady, snad jenom obsah, seznam obrázků a seznam tabulek nepatří do obsahu. Místy jsou v práci úsměvné překlepy, jako např. kapacitátor nebo seznam požitých součástek. Rozpiska součástek obsahuje sloupce název a hodnota, kde se nevyskytují korektní údaje – u rozpisky je irelevantní hodnota proudového odběru, navíc názvy integrovaných obvodů v rozpisce a ve schématu zapojení nekorespondují (IC1 = Vývojový kit, U1 = Detektor?). Mimoto patří schéma zapojení, deska plošných spojů a rozpiska do příloh práce. Předloženou práci Jitky Fridrichové hodnotím známkou "dobře" / C a připojuji otázky.
eVSKP id 73086