VEDRA, L. Dekódování RDS zpráv obvodem FPGA [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.

Posudky

Posudek vedoucího

Štohanzl, Milan

Student pracoval na tématu diplomové práce samostatně, konzultací téměř nevyužíval. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni, zadání práce se dá s výhradami považovat za splněné. Nicméně jednotlivé části práce jako by na sebe ani nenavazovaly, tedy v práci mi chybí ucelenost a návaznost řešení. Kapitoly 3, 4 a 5 popisují řešení v prostředí Xilinx ISE a Simulink a tvoří jádro práce. Kapitola 6 popisuje velmi obecně bloky signálového zpracování FM přijímačů bez toho, aby bylo uvedeno proč a jak tyto bloky použít. Celá práce je psána velmi úsporně, bez hlubšího technického rozboru a mnoho technických vyjádření je nepřesných či nepravdivých. Tím budí dojem, že autor sám nepronikl v oblasti této problematiky do hloubky. Závěr práce považuji za nedostatečný. I přes tyto výtky doporučuji práci k obhajobě.

Navrhovaná známka
D
Body
61

Posudek oponenta

Bobula, Marek

Předložená diplomová práce je zaměřena na návrh dekodéru zpráv systému RDS (Radio Data System) v obvodech programovatelné logiky FPGA. Písemná část diplomové práce obsahuje celkově 44 stran, z toho počátečních 36 stran je rozděleno do 6 kapitol a tvoří kromě závěru hlavní část práce. V první kapitole student popisuje obecnou strukturu a obsah zpráv RDS. Ve druhé kapitole se stručně zmiňuje o obvodech FPGA a vývojových nástrojích Xilinx ISE a Matlab Simulink. Následující tři kapitoly (celkem 15 stran), které lze považovat za jádro práce, popisují základní bloky pro demodulaci a dekódování signálu RDS. Součástí těchto kapitol jsou také příklady simulátorů v prostředí Matlab-Simulink. V páté kapitole, která tvoří praktickou část práce, autor popisuje simulaci programu dekodéru v prostředí Xilinx ISE. V poslední šesté kapitole student velice obecně popisuje základní prvky softwarových a softwarově definovaných řešení rádiových přijímačů. Text je dále doplněn o obrázkovou přílohu dokumentující návrh dekodéru v prostředí Xilinx ISE a fotografii vývojové desky. Za nedostatky posuzované diplomové práce považuji její celkový rozsah, relativně nízkou technickou úroveň textu, formální a gramatické chyby textu. Vedle teoretického popisu a kompilátu obecně známých věcí a přístupů, obsahuje diplomová práce jen velice málo výsledků simulací, výsledků praktických měření nebo jakékoli hodnocení navrhovaného řešení dekodéru v podobě např. údajů o spotřebě logických elementů, dosažitelné rychlosti zpracování atd. Čtenář je ponechán v nejistotě, co bylo v projektu skutečně realizováno, čeho bylo dosaženo a jak ten který popsaný blok souvisí s navrhovaným a realizovaným řešením. Chybí pojednání o výhodách a nevýhodách zvoleného postupu, vzájemné porovnání alternativních přístupů ke konkrétnímu problému demodulace signálu RDS, jako např. porovnání vlastností metod pro obnovu nosného kmitočtu ve zvolené aplikaci (kap. 4.1.5.) atd. Kapitolu šestou lze považovat za velice povrchně zpracovanou analýzu řešení základních stavebních bloků softwarově definovaných přijímačů bez vzájemné logické nebo funkční návaznosti k řešené problematice. Tento popis vychází zejména z pramenů [11] a [12], tj. diplomových prací, ze kterých autor přebírá také obrázky simulačních bloků obecných prvků jako jsou CIC nebo FIR filtry. Domnívám se, že tento způsob psaní diplomové práce dokazuje velice slabou orientaci autora v této poměrně rozsáhlé problematice. V kapitole chybí popis a odůvodnění konkrétního, případně doporučovaného řešení pro softwarovou konstrukci přijímače signálu RDS. Za naprosto nedostatečnou považuji závěrečnou kapitolu, která je napsána nepřehledně, netechnicky a s gramatickými chybami. Přes uvedené nedostatky lze konstatovat, že student splnil, i když velice povrchně, větší část požadavků zadání. Diplomovou práci Bc. Lukáše Vedry s výhradami doporučuji k obhajobě.

Navrhovaná známka
E
Body
57

Otázky

eVSKP id 73628